Psovití
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Psovití |
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
||||||||||
|
|
||||||||||
Psovití (Canidae) jsou většinou masožravci případně všežravci. Do této čeledi patří psi, vlci, lišky, kojoti a šakalové. Stejně, jako některé kočky, jsou všichni psovití prstochodci. Psovité šelmy jsou vytrvalé a velmi přizpůsobivé. Charakteristické je pro ně štíhlé tělo s dlouhýma nohama a dlouhým chlupatým ocasem. Psi jsou rozšířeni po celém světě, až na pár izolovaných oblastí jako je Nový Zéland, ovšem i tam člověk zatáhl domácí plemena psů.
[editovat] Anatomie
Psovití mají štíhlé svalnaté tělo s mohutným hrudníkem. Jejich srst je většinou jednobarevná nebo kropenatá. Našlapují na prsty. Na zadních nohou mají pouze čtyři prsty, jejich palec je zakrnělý. Na předních nohou mají prstů pět. Mají silné, tupé a nezatažitelné drápy. Každý prst má na spodní straně polštářek. Nohy jsou stavěny pro vytrvalost v chůzi i běhu. Některé jejich zápěstní kosti se spojily a jejich vřetenní a loketní kosti na předních nohou jsou pevně skloubeny tak, že se mohou otáčet jen v požadovaném směru. Obličejová čast lebky je protažená. Psovití mají velký počet zubů, kolem 42. Dlouhé tesákovité špičáky slouží k zakousnutí kořisti a vyvinuté trháky, k trhání a sežvýkání kořisti. Mají nejvyvinutější čich ze všech savců vůbec, v dlouhém zašpičatělém čenichu mají velké čichové orgány. I sluch je velmi dobrý, uši bývají dlouhé, vzpřímené a často zašpičaťelé. Co se týče zraku ten u psovitých není tak dobře vyvinutý jako například u kočkovitých, ale přesto je dobrý. Dřive se tvrdilo, že psi nerozeznávají barvy, pokusy se však dokázalo že psi barvy rozeznávají i když v omezené míře. Jejich potní žlázy nemají vývody a proto se musí ochlazovat prudkým dýchaním a vyplazeným jazykem.
[editovat] Společnost
Většina psovitých šelem žije v malých skupinkách, které většinou tvoří jedna rodina, ale někdy se spojují ve smečky. Některé druhy, například šakali) však žijí v párech oproti tomu lišky vedou většinou samotářský život. Smečky tvoří většinou větší druhy, například vlk. Smečka se skládá z vůdčího páru a jeho potomstva, obsazují a chrání teritoria, která vyznačují většinou močí. Rozmnožuje se jen vůdčí pár. Taktika lovu většinou spočívá ve stopování stopování stáda následované taktickými mánevry vedoucími k oddělení jedince od stáda. Ten je pak uštván a roztrhán členy smečky. Lovci při návratu k doupěti vyvrhnou maso mláďatům k nakrmení.
[editovat] Klasifikace
- Rod Alopex
- liška polární (Alopex lagopus)
- Rod Atelocynus
- pes krátkouchý (Atelocynus microtis)
- Rod Canis
- šakal pruhovaný (Canis adustus)
- šakal obecný (Canis aureus)
- kojot (Canis latrans)
- vlk obecný (Canis lupus)
- šakal čabrakový (Canis mesomelas)
- vlk rudohnědý (Canis rufus)
- vlček etiopský (Canis simensis)
- Rod Cerdocyon
- maikong (Cerdocyon thous)
- Rod Chrysocyon
- pes hřivnatý (Chrysocyon brachyurus)
- Rod Cuon
- dhoul (Cuon alpinus)
- Rod Dusicyon
- pes bojovný (Dusicyon australis) †
- Rod Lycaon
- pes hyenový (Lycaon pictus)
- Rod Nyctereutes
- psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides)
- Rod Otocyon
- pes ušatý (Otocyon megalotis)
- Rod Pseudalopex
- pes horský (Pseudalopex culpaeus)
- pes argentinský (Pseudalopex griseus)
- pes pampový (Pseudalopex gymnocercus)
- pes pouštní (Pseudalopex sechurae)
- pes šedý (Pseudalopex vetulus)
- Rod Speothos
- pes pralesní (Speothos venaticus)
- Rod Urocyon
- liška šedá (Urocyon cinereoargenteus)
- liška ostrovní (Urocyon littoralis)
- Rod Vulpes
- liška džunglová (Vulpes bengalensis)
- liška kana (Vulpes cana)
- liška chama (Vulpes chama)
- korsak (Vulpes corsac)
- liška horská (Vulpes ferrilata)
- liška písečná (Vulpes pallida)
- liška pouštní (Vulpes rueppelli)
- liška šedohnědá (Vulpes velox)
- liška obecná (Vulpes vulpes)
- fenek (Vulpes zerda)
