Rovnodennost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rovnodennost je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku nulovou deklinaci. Jarní rovnodennost nastává na severní polokouli obvykle okolo 20. března a podzimní 23. září, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit.
Rovnodennosti mají vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce, nikoli se vzdáleností Země od Slunce nebo polohou na ekliptice.
Přesná definice pomocí deklinace může být nahrazena některou lidovější.
- Rovnodennosti jsou okamžiky, kdy Slunce přechází přes rovník.
- Rovnodennosti nastávají, když den trvá stejně dlouho jako noc, tedy právě dvanáct hodin. (neplatí pro póly)
Data jarní a podzimní rovnodennosti jsou opačná na severní a jižní polokouli.
Obsah |
[editovat] Popis rovnodenností
[editovat] Březnová rovnodennost
- Nastává obvykle 20. března, v Česku tedy jde o jarní rovnodennost.
- Slunce vychází přesně na východě a zapadá na západě(ovšem horizont pohledu by musel být v nadmořské výšce 0 m nad mořem středozemním). Na rovníku přechází v poledne přes nadhlavník.
- Na severním pólu Slunce vyjde - začíná polární den.
- Na jižním pólu Slunce zapadne - začíná polární noc.
[editovat] Zářijová rovnodennost
- Nastává obvykle 23. září, v Česku tedy jde o podzimní rovnodennost.
- Slunce vychází přesně na východě a zapadá na západě. Na rovníku přechází v poledne přes nadhlavník.
- Na severním pólu Slunce zapadne - začíná polární noc.
- Na jižním pólu Slunce vyjde - začíná polární den.
