Sádrovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sádrovec

Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	CaSO₄·2H₂O
Identifikace
Barva	bezbarvý, podle příměsí
Vzhled krystalu	tabulka, jehličkovité a další
Soustava	jednoklonná
Tvrdost	1,5–2
Lesk	skelný, perleťový
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	1,522
Vryp	bílý
Hustota	2,3–2,4 g/cm³
Rozpustnost	v horké HCl, v teplé vodě
Ostatní	ohebný

Sádrovec, chemický vzorec Ca S O₄·2H₂O (hydratovaný síran vápenatý), je jednoklonný minerál.
Název pochází z řeckého gypsos – sádra.

[editovat] Původ

Sedimentární, vysrážením z mořské vody v mělkých zálivech (viz také halit). Dále hydrotermální, z vulkanických plynů (fumaroly) a příležitostně jako druhotný minerál v oxidační zóně sulfátových usazenin.

[editovat] Morfologie

Je známo asi 70 tvarů krystalů, mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité tvary. Často dvojčatí (vlaštovčí ocasy). Jemně krystalický až celistvý, dále tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice, konkrece.

[editovat] Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,3–2,4 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010} a zřetelná podle {100} a {011}. Ohebný. Špatně vede teplo.
Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
Chemické vlastnosti: Složení: Ca 23,28 %, S 18,62 %, O 55,76 %, H 2,34 %, časté příměsi živičných a jílovitých látek. Rozpouští se v horké HCl, v hodně teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.

[editovat] Odrůdy

Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě.
Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.
Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé bary .

Selenit

Pouštní růže

Alabastr

Vlaštovčí ocas – dvojčatný srůst.

[editovat] Podobné minerály

kryolit, kalcit, anhydrit

[editovat] Získávání

[editovat] Využití

Aššurbanipalova stráž, Ninive.

Ve stavebnictví se částečně vypálený sádrovec používá jako pálená sádra a přísada do cementů, dále se používá v sochařství, v medicíně nebo jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace.

[editovat] Naleziště

Hojný minerál.

Česko – menší ložiska Kobeřice a Kateřinky, Zbyšov (mariánské sklo)
Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica, Novoveská Huta (alabastr), Vlkanová u Zvolena (mariánské sklo)
Polsko – Wieliczka a Bochnia (společně s ložisky soli)
Německo – největší ložiska z období permu a triasu
Francie – ložiska z období terciéru
Itálie – ložiska z období terciéru, Volterra (sochařský alabastr)
USA – společně s anhydritem a solí ve státech New York, Kansas, Michigan, Nové Mexico aj.
Mexico – Naica, Chihuahua (krystaly větší než 1 m)
a další.