Severní Dakota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

State of North Dakota

(Vlajka státu Severní Dakota) (Pečeť státu Severní Dakota)
Přezdívka: Peace Garden State, Roughrider State, Flickertail State
Úřední jazyky	angličtina
Hlavní město	Bismarck
Největší město	Fargo
Rozloha  - Celkem  - Z toho souš  - Z toho vodstvo	19. 183 272 km² 178 839 km² 4 432 km² (2,4 %)
Obyvatelstvo  - Obyvatel  - Hustota zalidnění	47. 642 200 (2000) 3,592/km² (47.)
Počet okresů	53
Časové pásmo	UTC-6/-5, -7/-6 (letní čas)
Souřadnice  - Zeměpisná šířka  - Zeměpisná délka	45°55′ s.š. až 49°00′ s.š. 96°33′ z.d. až 104°03′ z.d.
Nadmořská výška  - Nejvyšší bod  - Průměrná výška  - Nejnižší bod	1 069 m 580 m 229 m
Guvernér	John Hoeven (R)
Senátoři	Kent Conrad (D) Byron Dorgan (D)
Oficiální zkratky  - Oficiální (též poštovní) zkratka  - Tradiční zkratka  - ISO 3166-2	ND US-ND
Přistoupení do unie	2. listopad 1889 (39.)
Oficiální web	www.nd.gov

Severní Dakota (anglicky North Dakota) je stát USA, který leží na rozhraní amerického Středozápadu až Západu. Stejně jako u Jižní Dakoty se název státu odvodil od dakotského slova Dakhóta, což znamená Spojenci.

Obsah 1 Historie 2 Geografie 3 Ekonomika 4 Demografie 4.1 Náboženství

[editovat] Historie

Před příchodem kolonizátorů obývali území Dakoty indiáni kmene Súů. Byl to početný kmen, který vynikal nejen svou houževnatostí, ale i krutostí. Nesmlouvali s nepřítelem, většinou bojovali do posledního muže. V případě bělochů byla jejich nenávist k nepříteli ještě znásobena. Mnoho zajatců bylo zabito umučením u kůlu či jinou bolestivou smrtí. První běloši se zde objevili v druhé polovině 18. století. Byli uchváceni panenskou přírodou Dakoty, ale i jejím přírodním bohatstvím, včetně zlata a diamantů. Po postupném vytlačení indiánů na území dnešní Montany se sem přistěhovalo mnoho osadníků, včetně kovbojů a banditů, kterým šlo především o zlato. Dne 2. listopadu 1889 byla Severní Dakota ustanovena 39. státem USA (ve stejný den jako Jižní Dakota).

[editovat] Geografie

Na severu má tento stát společnou hranici s Kanadou. Na západě leží Montana, na jihu Jižní Dakota. Na východě za Červenou řekou leží Minnesota. Severní Dakota je hlavně stát velkých farem a polí. Farmy se táhnou přes zvlněné roviny od Červeného říčního údolí na východě až k drsnému Badlands na západě. Západ Severní Dakoty je tvořen krásnou kopcovitou krajinou, plnou jehličnatých lesů a čistých jezer.

• Nejvyšší bod je 1 069 m nad mořem.
• Nejnižší bod je 229 m nad mořem.
• Průměrná nadmořská výška je 580 m nad mořem.
• Šířka státu je 340 km.
• Délka státu je 545 km.

[editovat] Ekonomika

HDP Severní Dakoty je 17 miliard dolarů, což je poslední místo v USA. Příjem na hlavu činí 25 068 dolarů (2 089 dolarů měsíčně, v přepočtu 52 225 Kč), což je pro porovnání příjem podobný Itálii. Pro ekonomiku je klíčové zemědělství.

• Hlavními zemědělskými produkty jsou: pšenice, ječmen, chov dobytka, mléko, cukrová řepa.
• Průmysl je zastoupen hlavně: zpracováním potravin, těžbou nerostných surovin.
• Významnou úlohu má turistika.

[editovat] Demografie

Populace po sčítání lidu v roce 2000 činí 642 200 obyvatel.

92% obyvatelstva jsou běloši, 1,2% hispánci, černoši 0,6%. Zbytek tvoří indiáni.

• Hlavní město je Bismarck (55 532 obyvatel).
• Největší město je Fargo (90 599 obyvatel).

[editovat] Náboženství

• křesťané 86%
  • protestanti 52%
    • luteráni 35%
    • metodisté 7%
    • baptisté 6%
    • letniční 3%
    • ostatní protestanti 1%
  • římští katolíci 30%
  • ostatní křesťané 3%
• muslimové 2%
• jiná náboženství 2%
• bez vyznání 10%

Tento článek o místopisu Spojených států amerických je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.