Maryland
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|||||
Přezdívka: {{{Přezdívka}}} | |||||
Úřední jazyky | angličtina, španělština | ||||
Hlavní město | Annapolis | ||||
Největší město | Baltimore | ||||
Rozloha - Celkem - Z toho souš - Z toho vodstvo |
42. 32 160 km² km² km² ( %) |
||||
Obyvatelstvo - Obyvatel - Hustota zalidnění |
19. 5 296 486 165/km² (5.) |
||||
Počet okresů | 24 | ||||
Časové pásmo | UTC-5 (letní čas -4) | ||||
Souřadnice - Zeměpisná šířka - Zeměpisná délka |
až s. š. až z. d. |
||||
Nadmořská výška - Nejvyšší bod - Průměrná výška - Nejnižší bod |
Backbone Mountain 1024 m 105 m 0 m |
||||
Guvernér | Robert L. Ehrlich II | ||||
Senátoři | |||||
Oficiální zkratky - Oficiální (též poštovní) zkratka - Tradiční zkratka - ISO 3166-2 |
MD US-MD |
||||
Přistoupení do unie | 27.4.1788 (7.) |
||||
Oficiální web | www.maryland.gov |
Maryland je stát na východě USA. Hraničí s Pensylvánií na severu, Delawarem na východě, Virginií a Districtem of Columbia na jihu a Západní Virginií na západě. Malou část pobřeží omývá Atlantský oceán.
Hlavní město je Annapolis, největší však Baltimore.
Obsah |
[editovat] Obyvatelstvo
V Marylandu žije 5 296 486 lidí [1].
- Jedna rasa - 98,0 %
- Běloši - 64,0 % (62,1 % nehispánští běloši + 1,9 % Hispánští běloši)
- Černoši - 27,9 %
- Indiáni - 0,3 %
- Asiaté - 4,0 %
- Jiná rasa - 1,8 %
- Dvě nebo více ras - 2,0 %
Z toho:
- Hispánci nebo Latinos [2] - 4,3 %
[editovat] Geografie
Maryland se nachází přibližně mezi 38. a 40. stupněm severní šířky (podobně jako např. Španělsko, jižní Itálie, Turecko či severní Čína), a mezi 75. a 78. stupněm západní délky (podobně jako např. Kolumbie nebo Peru).
Hluboko do marylandského vnitrozemí (až k Baltimoru) se zařezává záliv Chesapeake Bay. Území na východ od něj se nazývá Eastern Shore. Je zcela rovinaté a místy bažinaté. Západně od zálivu se pozvolně zvedá pahorkatina, která vrcholí v Allegheny Mountains nejvyšším vrcholem Backbone Mountain (1024 m) na hranici se Západní Virginií.
Podnebí je teplé a vlhké. Roční srážky se pohybují kolem 1000 mm. Průměrná červencová teplota je 25°C, lednové se pohybují kolem 0°C.
[editovat] Hospodářství
Z ekonomických aktivit vynikají služby a obchod; v zemědělství zejména chov skotu; průmysl elektrotechnický.
[editovat] Historie
Maryland byl založen v 17. století jako britská vlastnická kolonie. Jméno Province of Maryland dostal po Henriettě Marii, manželce anglického krále Karla (Charlese) I. 20.6.1632 vydal král listinu, kterou propůjčuje území Marylandu do držení Cæciliu Calvertovi, 2. baronovi z Baltimore. Prvním guvernérem se stal Leonard Calvert, bratr lorda Baltimora. Prvních 150 osadníků připlulo 25.3.1634 na lodi Ark and Dove ke břehům ostrova Saint Clement's Island, koupili půdu od indiánů kmene Yaocomico a založili Saint Mary's City.
Ekonomická prosperita lákala do Marylandu spoustu osadníků. Na rozdíl od ostatních kolonií sem jezdili převážně katolíci (sám lord Baltimore byl katolík a ze své kolonie chtěl učinit útočiště pro své souvěrce).
Maryland byl jednou ze 13 kolonií, které podepsaly deklaraci nezávislosti na Británii v roce 1776. 27.4.1788 Maryland jako 7. stát v pořadí ratifikoval Ústavu Spojených států amerických. (Stal se tedy 7. státem Unie, byť Unie podle ústavy vznikla až po ratifikaci 9. státem, jímž byl New Hampshire 21.6.1788.)
16.7.1790 byl z marylandského a virginského území vykrojen District of Columbia pro budoucí hlavní město Spojených států, které nemělo podléhat jurisdikci žádného z členských států.
Na konci války v roce 1812 se Britové pokusili dobýt pozice amerických jednotek. Jejich útok byl odražen u pevnosti Fort McHenry v Baltimoru.
V občanské válce se stát přidal na stranu Unie. Vzhledem k tomu, že sousedí s nepřátelskou Virginií, proběhlo zde několik bojů.
[editovat] Poznámky
- ↑ Podle: United States Census Bureau, sčítaní z roku 2000
- ↑ Lidé jsou příslušníky jedné z ras a zároveň mohou být Hispánci. Rasa a „Hispánskost“ jsou totiž dvě rozdílné položky.
|
|
---|---|
Státy | |
Alabama | Aljaška | Arizona | Arkansas | Colorado | Connecticut | Delaware | Florida | Georgie | Havaj | Idaho | Illinois | Indiana | Iowa | Jižní Dakota | Jižní Karolína | Kalifornie | Kansas | Kentucky | Louisiana | Maine | Maryland | Massachusetts | Michigan | Minnesota | Mississippi | Missouri | Montana | Nebraska | Nevada | New Hampshire | New Jersey | New York | Nové Mexiko | Ohio | Oklahoma | Oregon | Pensylvánie | Rhode Island | Severní Dakota | Severní Karolína | Tennessee | Texas | Utah | Vermont | Virginie | Washington | Wisconsin | Wyoming | Západní Virginie | |
Federální distrikt | |
District of Columbia | |
Autonomní ostrovní území | |
Americká Samoa | Americké Panenské ostrovy | Guam | Portoriko | Severní Mariany | |
Ostrovní území pod přímou správou vlády USA | |
Menší odlehlé ostrovy USA: Bakerův ostrov | Howlandův ostrov | Jarvisův ostrov | Johnstonův atol | Kingmanův útes | Midwayské ostrovy | Navassa | atol Palmyra | Wake |