Staroměstské náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o náměstí v Praze. Další významy jsou uvedeny v článku Staroměstské náměstí (rozcestník).

Mapy: 50°05′15″ s. š., 14°25′16″ v. d.

Staroměstské náměstí a kostel Matky Boží před Týnem

Pomník Jana Husa na pražském Staroměstském náměstí

Staroměstské náměstí v zimě

Stánky na Staroměstském náměstí

Pražský poledník na Staroměstském náměstí byl vyznačován stínem, který v pravé poledne vrhal Mariánský sloup

Staroměstské náměstí (dříve také Velké náměstí, lidově pak Staromák) je náměstí v Praze, centrum Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m².

[editovat] Obecné informace

Historická radnice, Týnský chrám, Husitský kostel sv. Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských, dům "U kamenného zvonu" a další pozoruhodné stavby obklopují náměstí. Uprostřed Staroměstského náměstí stojí pomík Janu Husovi. Ve sklepeních domů, jež náměstí lemují, můžeme najít románské a gotické základy. Na nich stojí renesanční, barokní a rokokové domy.

[editovat] Staroměstská radnice

Na jihovýchdní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten byl dokončen na konci 15. století astronomem mistrem Hanušem. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.

Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).

Během Pražského povstání (1945) byla radnice silně poškozena bobardováním německých vojsk a po válce rozsáhle restaurována. Neogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.

[editovat] Historický vývoj

Už v 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy; jeho význam postupně narostl do rozměrů toho nejvýznamnějšího v zemi. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře lidí po popravě Jana Želivského i k další popravě dvaceti sedmi českých pánů v roce 1621. Význam náměstí klesl spolu s významem města až po přesunu hlavního města státu do Vídně.

V 19. století došlo k první významné změně po dlouhé době; vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice a vznikla tu tramvajová trať. Manifestovalo se zde za zavedení rovného hlasovacího práva i za vyhlášení nezávislosti na Rakousku roku 1918. V této době zde byl odstraněn i mariánský sloup z roku 1650. Na konci Druhé světové války radnice vyhořela a odkryla se tak zadní strana některých domů. Klement Gottwald zde přednesl i svůj velmi známý projev „Právě jsem se vrátil z Hradu…“, čímž de facto zahájil období komunistické vlády v tehdejším Československu.

V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, zrušila ze zde ale roku 1966 tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (Od roku 1962 je navíc Národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo kompletně předlážděno. V 90. letech se stalo velmi významnou turistickou atrakcí Prahy, hlavně díky orloji. O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy.