Kostel Matky Boží před Týnem
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Matky Boží před Týnem (lidově Týnský chrám, někdy též nesprávně uváděn jako kostel Panny Marie před Týnem) se nachází v Praze nedaleko Staroměstského náměstí. Pochází ze 14. století a patří mezi významné staroměstské kostely.
Obsah |
[editovat] Historie
Na tomto místě stával už v 11. století románský kostelík, který byl nahrazen v druhé polovině 13. století raně gotickou stavbou, v níž mj. kázal Konrád Waldhauser – kritik církevních mravů. Teprve ve 14. století byl založen současný vrcholně gotický kostel, který se stal hlavním staroměstským kostelem. Na stavbu působil značný vliv Matyáše z Arrasu a zejména Petra Parléře. Parléře připomíná zejména zdobené průčelní okno o výšce 28 m, velkolepý severní portál a kružby oken hlavní lodi. Začátkem 15. století chrám postrádal už jen věže, štít a krov.
Týnský kostel byl v husitských dobách ovládnut skupinou Husových přívrženců a od r. 1427 zde byl farářem volený husitský (utrakvistický arcibiskup Jan Rokycana, který zde má také hrob. Po husitských válkách měla být stavba dokončena a zastřešena, ale dřevo na krov bylo místo toho použito na stavbu šibenic pro Roháče z Dubé a jeho 50 druhů, popravených císařem Zikmundem na Staroměstském náměstí po dobytí poslední husitské bašty hradu Sion. Ovšem o 20 let později byl krov konečně zhotoven.
Za Jiřího z Poděbrad, zvoleného králem na nedaleké Staroměstské radnici, se kostel dostavoval – byl postaven štít hlavní lodi a severní věž. Na štít byla umístěna jeho socha jakožto „husitského krále“ a nad ní pak obrovský pozlacený kalich, jako symbol přijímání podobojí. Králova socha byla nahrazena r. 1626 postavou Madony od Kašpara Bechtelera a Madonina svatozář byla vyrobena z kalicha.
Jižní věž pochází až z roku 1511. Věže se tyčí do výšky 80 metrů. Roku 1679 kostel postihl požár, hlavní loď a prasbytář pak byly mírně snéženy a zaklenuty barokní cihelnou klenbou. V polovině devatenáctého století byl na severní věži doplněn požárem zničený krov (podle jižní věže, kde se původní krov dochoval).
[editovat] Popis
Gotická stavba s mladšími stavebními doplňky a převážně barokním mobiliářem.
[editovat] Stavba
Výrazně vertikální, bazilikálně uspořádaný trojlodní gotický kostel, vybavený za západě dvojicí gotických věží. Na východě je kostel ukončen krátkým presbytářem o jednom šířkovém obdélném poli, polygonálně uzavřen čtyřmi stranami osmiúhelníka. Boční lodě jsou ukončeny nehlubokými polygonálními kaplemi o pěti stranách osmiúhelníka. Boční lodě jsou zaklenuty pěti poli křížové žebrové klenky na téměř čtvercovém půdorysu, ke kterým se pojí ještě po jedné křížové žebrové klenbě v podvěží. Hlavní loď je pak zaklenuta šesti obdélnými, šířkově uspořádanými poli stlačené valené raněbarokní klenby s trojúhelnými výsečemi. Presbytář je zaklenut obdobnou barokní klenbou s trojúhelnými výsečemi, obě přilehlé kaple jsou pak zaklenuty gotickou žebrovou klenbou. Kostel je osvětlený řadou převýšených, hrotitě ukončených gotických oken vybavených kamennými kružbami.
Kostel je přístupný třemi gotickými portály. Osově umístěným západním a dvěma portály, prolomenými v úrovni druhého pole na severní a jižní straně. Severní portál s reliéfem zobrazujícím Kristovy pašie je přitom mimořádně pozoruhodným, velice bohatě sochařsky pojednaným dílem a řadí se tak k nejvýznamnějším památkám gotického sochařství u nás. Dvojice věží je zakončena bohatě zdobenými převýšenými pozdněgotickými osmibokými helmicemi, které jsou doplněny ochozem, čtveřicí nárožních vížek a ještě navíc pročleněny zhruba v polovině své výšky další čtveřicí vysazených ozdobných vížek. Mezi věžemi je sevřen bohatě zdobený, řadou fiál vrcholící gotický štít s barokním reliéfem Madony.
[editovat] Vybavení
Mobiliář kostela je převážně barokní. Ze středověku se dochoval především kamenný baldachýn Matěje Rejska z roku 1493, který původně kryl hrobku utrakvistického biskupa Augustina Luciána z Mirandoly. Později zde byl umístěn oltář malířského cechu se Škrétovým obrazem svatého Lukáše malujícího Madonu. Středověká je i gotická kazatelna a velmi cenná díla Mistra Týnské kalvárie: Týnská madona sousoší Kalvárie v závěru severní lodi. Z období středověku, renesance i baroka se zde také dochoval mimořádně zajímavý soubor tesaných a reliéfně pojednaných náhrobníků, mj. náhrobník astronoma Tychona Brahe, který je umístěn nedaleko hlavního oltáře. Barokní součástí mobiliáře jsou mimořádně cenné varhany od Jana Mundta z roku 1670-1673, barokní je i hlavní oltář z roku 1649 i řada oltářů bočních. Hlavní oltář i některé boční oltáře je též vybaven významnými obrazy Karla Škréty a dalších významných pražských malířů.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- Bartlová, M.: Chrám Matky Boží před Týnem v 15. století, in: Marginalia historica, Sborník Katedry dějin a didaktiky dějepisu PdF UK IV, Praha 2001, s. 111-136
- Kalina, P.: Architektura jako inscenace moci. Pražský týnský kostel v předhusitské době, in: Umění 2/2004
- Kutal, A.: Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění I/1, Praha 1984, s. 250-253
- Líbal, D. a Muk, J.: Staré město pražské - architektonický a urbanistický vývoj, Praha, 1996
- Outrata, J. J.: Kostel Panny Marie před Týnem v Praze – arch. vývoj ve středověku a souč. oprava, in: Staletá Praha XVI, 1986, s. 147-170.
- Poche, E.: Prahou krok za krokem, Praha, 1958
