Teherán
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Teherán (persky: تهران) je hlavním městem Íránu. V roce 2004 zde žilo 7 092 185 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Přírodní podmínky
Teherán leží na severu země, kde se zvedá Íránská náhorní plošina. Průměrná nadmořská výška města přesahuje tisícimetrovou hranici, činí 1200 metrů nad mořem. Nejnižší bod leží ve výšce 1160 m, nejvyšší ve výšce 1800metrů nad mořem. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce metropole se průměrné teploty v jednotlivých částech roku výrazně liší. V lednu se teplota průměrně pohybuje okolo 3 °C a v červenci okolo 29 °C. V lednu spadne průměrně 45 milimetrů srážek, v červenci 5 milimetrů.
[editovat] Historie města
První zmínky o Teheránu nám zanechal arabský geograf Jákút, pocházejí ze 13. století. Počátky osídlení na území dnešního velkoměsta se však datují až do neolitu. Ve 14. století se díky své velmi výhodné poloze stal významným obchodním centrem. První Evropan, který kdy město navštívil, byl Španěl Ruy Gonzáles de Clavijo v roce 1404. Od 16. století v něm sídlili perští vládci. V roce 1722 město zničili Afghánci, brzy však bylo rychle obnoveno. V roce 1785 si ho šáh Áqá Mohammed, zakladatel dynastie Kadžárovců, zvolil za své sídelní město. O tři roky později získal Teherán status hlavního města celé Persie. V roce 1858 došlo k moderní výstavbě města, podílel se na ní i český rodák Karel August Kříž. Během íránské revoluce, která probíhala v letech 1905 – 1911, zde mělo své středisko revoluční hnutí. V roce 1906 zde svou činnost zahájil parlament, v platnost vstoupila ústava, která omezila moc šáha. V roce 1921 proběhl státní převrat a jeho strůjce, důstojník kozácké perské jízdy, Réza Chán, se nechal zvolit šáhem, vládl pod jménem Ahmad Šáh, a uskutečnil řadu reforem. V roce 1928 a 1934 došlo k založení dvou státních teheránských univerzit. V roce 1935 došlo k přejmenování Persie na Írán. V srpnu 1941, kdy se už delší dobu Teherán dostával pod vliv nacistického Německa, byl osvobozen vojsky SSSR. Na přelomu listopadu a prosince 1943 se zde konala konference Velké Trojky. Po skončení války nastal velký rozvoj města, který ustal až v roce 1979, když byl svržen šáh.
[editovat] Zajímavá místa
V Teheránu mezi sebou kontrastují staré čtvrti v jižních částech metropole a moderní na severu a v centru. Mezi nejzajímavější místa celého Teheránu patří palác Golestán (růžová zahrada). Byl postaven Kadžárovci v 60. letech 19. století a šáhové jej využívali jako své sídlo, kde uskutečňovali oficiální ceremonie, které se konaly hlavně při státních svátcích a při přijímání nejvyšších státních představitelů. V muzeu tohoto paláce jsou uloženy trůny šáhů Rézi, Nadira a Nasredina a mnoho darů od panovníků a představitelé států z celého světa. Ve vzdálenosti 16 kilometrů od samotného Teheránu stojí mešita Selach Sedar, postavená v roce 1831, která je vlastně hrobkou a mauzoleem Rézi Šáha Pahlavího. Poutním místem se stala nedostavěná hrobka a mauzoleum imáma Chomejuního, které se nachází v oblasti ležící jižně od města.
[editovat] Doprava
Veřejnou dopravu v Teheránu obstarávají většinou autobusy (maďarské Ikarusy), od roku 2000 je v provozu také metro. To má v současnosti v provozu tři linky (1, 2 a 5), a plánována je výstavba dalších dvou. Tramvajová síť se ve městě nenachází.
