Terpsichoré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Terpsichoré - (latinsky Terpsichore) byla v řecké mytologii dcerou nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Je Múzou tance.

Bylo jich devět, takto k nim přináležela jednotlivá umění:

• Kalliopé - epické básnictví; mívala voskové tabulky a rydlo
• Euterpé - hudba; zobrazována jako dívka s flétnou
• Erató - milostná poezie; zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem
• Thaleia - veselé básnictví a komedie; mívala divadelní škrabošku a pastýřskou hůl
• Melpomené - tragédie; mívala tragickou masku a hlavu zdobenou břečťanem
• Terpsichoré - tanec; mívala lyru
• Kleió - dějepisectví; mívala svitek rukopisu
• Úrania - astronomie; mívala globus
• Polyhymnia - hymnický a sborový zpěv; neměla žádné symboly, bývala zobrazována zahalená a zamyšlená

V nejstarších textech jsou uváděny ještě tři zcela odlišné Múzy jménem Meleté - „Pečlivost“, Mnémé - „Paměť“ a Aoidé - „Zpěv“.

Všechny byly krásné jako bohyně, ušlechtilé, vystupovaly většinou ve sboru. Žily s bohy na Olympu, milovaly tanec a zpěv, který obveseloval bohy i Múzy samotné. Z bohů nejbližší jim byl Apollón, ale ochraňovali je všichni, s výjimkou boha války Area, ten se k nim choval velice nerudně.

Jméno Terpsichoré doslova znamená „Těšící se z tance“. Jako její atribut je uváděna lyra. Byla (ale také možná jiná z Múz) matkou Hyména (také zvaného Hymenaios), jehož otcem byl bůh Apollón. Výraz hymenaios znamená svatbu nebo svatební píseň, zvanou epithalamion.

[editovat] Odraz v umění

• Jedna z nejlepších jejích soch, pravděpodobně římská kopie helenistického originálu ze 3. stol. př. n. l.) je v pařížském Louvru, ve Vatikánském muzeu a neapolském Národním muzeu.

[editovat] Literatura

• Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
• Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky