Ulster

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ulster
základní údaje
rozloha:	24 481 km²
počet obyvatel:	1 931 981 (odhad)
mapa

Ulster, irsky: Uladh, je historická provincie na severovýchodě Irska. Větší část Ulsteru je jako takzvané Severní Irsko součástí Spojeného království, menší část náleží k Irské republice. Toto rozdělení Ulsteru pochází z roku 1920 a od roku 1922 je mezinárodní hranicí.

Z devíti historických ulsterských hrabství jich k Severnímu Irsku náleží šest, Antrim (Aontroim), Armagh (Ard Mhacha), Down (An Dún), Fermanagh (Fear Manach), Londonderry (Doire) a Tyrone (Tír Eoghain). Irští nacionalisté na obou stranách hranice o nich často hovoří jako o Šesti hrabstvích (Na Sé Condaetha), zatímco probritští unionisté dávají přednost výrazům Ulster nebo Provincie (the Province). Zbývající tři hrabství, Cavan (An Cabhán), Donegal (Dún na nGall/Tír Chonaill) a Monaghan (Muineachán) jsou částí Irské republiky.

Nejhustější osídlení je na východě; polovina obyvatel provincie žije v hrabstvích Antrim a Down. Největším městem Ulsteru je Belfast (Béal Feirste).

Téměř výhradním jazykem běžné komunikace v Ulsteru je angličtina, pouze v odlehlých částech hrabství Donegal se stále ještě běžně hovoří irsky.

K přírodním pozoruhodnostem Ulsteru patří Lough Neagh, největší jezero Irska a celých Britských ostrovů, mořské útesy Slieve League, druhé nejvyšší v Evropě nebo sloupovité čedičové útvary Giant's Causeway, které jsou zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

[editovat] Podívejte se též na

• Irské provincie
• Irská hrabství