Čedič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Čediče, též bazalty, jsou tmavé, výlevné vyvřelé horniny, porfyrické nebo sklovité struktury. Obsahuje pyroxeny (augit, titanaugit), plagioklasy (labradorit – anortit), olivín. Odlučnost čediče je obvykle sloupcovitá. Textura bývá proudovitá nebo všesměrná.

Čedič se taví při teplotách kolem 1350 °C. Je odolný proti obrusu.

Obsah 1 Výskyt 1.1 Česká republika 1.2 Svět 2 Zpracování tavením 2.1 Česká republika 3 Využití

[editovat] Výskyt

[editovat] Česká republika

České středohoří, např. kopec Tlustec

[editovat] Svět

Čedič tvoří z velké části zemskou kůru.

[editovat] Zpracování tavením

[editovat] Česká republika

V České republice je čedič zpracováván tavením ve Staré Vodě u Mariánských Lázní. Ve firmě Eutit jsou přetavením přírodní suroviny vyráběny dlažby, trouby, kanalizační žlaby a další odlitky. Tato výroba je v regionu ojedinělá a jistě i proto stojí za zmínku.

[editovat] Využití

Ve 20. století s rozvojem petrurgie, slévárny čediče produkují např. dlažby, žlaby nebo třeba otěruvzdorná potrubí, která se nejčastěji používají pro pneumatickou dopravu práškových a jemnozrnných substrátů.

Čedičová tavenina se také dá rozvláknit, vznikají tak vlákna vysoce pevná a ohebná. Vlákna předčí svými fyzikálními, mechanickými a chemickými vlastnostmi vlákna skleněná i azbestová. Tkaniny z čedičových vláken se dají použít ve stavebnictví, v leteckém průmyslu, k výrobě tepelných, zvukových a chemických izolací atd.

Dále se čedič stále používá na štěrk a kamenivo do betonů.

Čedičová brekcie La Palma, Kanárské ostrovy (12 cm)

Olivinický čedič La Palma, Kanárské ostrovy

Panská skála u Kamenického Šenova.

Giant's Causeway v Severním Irsku