Václav Kaplický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Václav Kaplický (28. srpna 1895, Sezimovo Ústí – 4. října 1982, Praha) byl český prozaik, publicista a epický básník. Především je znám jako autor historické beletrie.

Studoval na gymnáziu a reálce v Táboře, kde roku 1914 odmaturoval. Hned roku následujícího byl odveden do první světové války a dostal se na haličskou frontu. Zde byl v roce 1916 zajat, poté vstoupil do československých legií. Roku 1918 byl delegátem zakázaného vojenského sjezdu, po tomto zjištění byl zatčen a vězněn ve Vladivostoku.

Po návratu do Československa (1919), se stal zaměstnancem sekretariátu socialistického Svazu československých legionářů, krátce na to byl úředníkem ministerstva národní obrany.

V letech 1922–1950 pracoval v několika nakladatelstvích (např. Čin, Pokrok, Družstevní práce, Melantrich), nejprve jako úředník a později jako pomocný redaktor. Od roku 1950 se věnoval pouze literatuře.

[editovat] Dílo

[editovat] Historické romány

Kraj kalicha, 1945 – z husitského prostředí
Čtveráci, 1952 – z prostředí selského povstání z let 1618–1620
Železná koruna (2 díly), 1954 – rozsáhlý románu o utrpení lidu v českých zemích po třicetileté válce, robotní povinnosti, zvůli vrchnosti i povstáních, za které následovaly nejkrutější tresty (v závěru jsou jim mírné úlevy v robotě přiznány)
Smršť, 1955
Rekruti, 1956
Listy z kronik, 1958 – pět historických povídek se severu Čech
Zaťatá pěst, 1959
Kladivo na čarodějnice, 1963 – podkladem skutečná událost z konce 17. století – čarodějnický proces s více než sto osobami z okolí Velkých Losin; hlavní postavou osvícený děkan Lautner, který se ovšem také stane jednou z nevinných obětí; zfilmováno Otakarem Vávrou
Táborská republika (3 díly), 1969 – pojednává o husitství
Nalezeno právem, 1971 – odehrává se v roce 1687, motiv nespravedlivého obvinění Žida z rituální vraždy
Škůdce zemský Jiří Kopidlanský, 1976 – z období Jagellonců
Veliké theatrum, 1977 – doba počátků třicetileté války včetně popisu příprav na bitvu na Bílé hoře
Kdo s koho, 1979 – z období Jagellonců
Život alchymistův, 1980 – děj na dvoře Rudolfa II.; ztvárňuje vzestup a pád císařova dvorního alchymisty, Angličana Eduarda Kelleye

[editovat] Autobiografie a různé

Gornostaj, 1936 – pravdivé svědectví o čsl. legiích, o části legionářů, kteří nesouhlasili s velením a byli internováni na ostrově Gornostaj
Dobří přátelé, 1961 – vyprávění o přírodě; vypovídá o autorově lásce k ní a tu se snaží probudit i ve čtenáři
Ani tygři, ani lvi, 1966 – drobné prózy o zvířatech a domácích mazlíčcích
Od města k městu, 1975 – putování skupiny studentů Čechami
Hrst vzpomínek z mládí, 1988

[editovat] Pro mládež

O věrnosti a zradě, 1959 – 15 drobných historických příběhů, mj. o útěku mladého Viléma Zajíce z Házemburka z řad křižáckých žoldnéřů, o králi Václavovi IV.
Bandita, Paťara a spol., 1969 – kniha pro chlapce
Královský souboj, 1971