Vítkovické železárny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Národní kulturní památka Vysoké pece ve Vítkovicích
(foto Petr Štefek, 24. ledna 2005)

Vítkovické železárny (VŽ) jsou podnikem těžkého strojírenství, který je unikátní svou polohou přímo v městské zástavbě v Ostravě-Vítkovicích. V minulosti se jednalo o kombinát s úplnou hutní výrobou (tj. od výroby surového železa a s tím souvisejících produktů, přes výrobu oceli až po její zpracování a produkci výrobků z oceli), v současnosti zde však již chybí hutní prvovýroba, tj. vysoké pece s navazujícími provozy.

[editovat] Vznik železáren

Na počátku 19. století se na území dnešního Moravskoslezského kraje nacházelo velké množství železářských hutí, které využívaly místní železnou rudu, dostatek vody a dřevěné uhlí ze zdejších lesů. Mezi nejvýznamnější patřily hutě v panství Hukvaldy, které patřilo Olomouckému arcibiskupství: jednalo se o hutě ve Frýdlantu, Ostravici a Čeladné. Na okolních panstvích pak byly např. hutě Baška, Ustroň, Ludvíkov, Janovice u Rýmařova či Sobotín.

Na základě návrhu Františka Xavera Riepela olomoucký arcibiskup Rudolf v roce 1828 definitivně rozhodl o výstavbě vysokých pecí ve Vítkovicích, které měly dodávat surové železo pro nově vybudovanou moderní pudlovnu ve Frýdlantě. Výhodou Vítkovic byla nejen poloha nepříliš daleko od Frýdlantu, ale také bezprostřední blízkost uhelných dolů a vodní síly řeky Ostravice.

Nakonec se ovšem situace poněkud obrátila a pudlovna byla 16. září 1830 otevřena ve Vítkovicích a dostala název Rudolfova huť. Se stavbou vysoké pece se ještě ani nezačalo, takže surové železo muselo být dováženo z Frýdlantu. Postupně však probíhala výstavba navazujících provozů, takže v roce 1831 už byla v provozu i válcovna, soustružna a zámečnická dílna.

[editovat] Železárny v majetku Rothschildů

V roce 1835 se majitelem VŽ stalo Vítkovické těžířstvo, které ovládal bankéř Rothschild, který se v roce 1843 stal jediným majitelem železáren.

Pod Rothschildovým vlivem dochází ke skutečnému rozmachu železáren a konečně byla dostavěna také první vysoká pec, která byla zapálena v roce 1836. V roce 1843 pak VŽ měly v provozu již dvě vysoké pece a úroveň produkce se vyrovnala frýdlantským železárnám.

Jednou z nejvýznamnějších zakázek té doby byla dodávka kolejnic pro stavbu Rothschildovy Severní dráhy císaře Ferdinanda. V prvních letech však musely být tyto dodávky kryty z jiných železáren, neboť dostatečné kvality kolejnic bylo dosaženo až v roce 1839. Významné však byly i další dodávky pro železnici, např. drobné kolejivo či dvojkolí.

[editovat] Vítkovice - kulturní památka

V roce 2002 byla železárna-koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren spolu se souborem technického vybavení v tzv. Dolní oblasti Vítkovice vyhlášeny národní kulturní památkou. Popisovaná Dolní oblast Vítkovic pak byla spolu s areály Důl Anselm, Důl Michal a s areálem Jámy Vrbice přihlášena k zápisu do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Tento návrh už UNESCO schválilo a umístění na seznam je plánováno na rok 2010.