Železná ruda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o hornině. O městě pojednává článek Železná Ruda.

Železná ruda je hornina – minerál, který obsahuje železo v takové chemické formě, která umožňuje jeho hospodárné získání hutnickými metodami. Vedle obsahu samotného železa (minimálně 22 %) rozhoduje o použitelnosti chemické složení, které je podmíněno mineralogickou stavbou, jež určuje i její fyzikální stav. Pro posouzení kvality rudy je stejně důležitý, vedle obsahu železa také obsah SiO₂, který ovlivňuje index zásaditosti rudy.

[editovat] Dobývání

železné rudy se zpravidla těží hornickým způsobem. Jsou to jednak hlubinné doly nebo mnohem častěji povrchová těžba. Železné rudy jsou vždy doprovázeny dalšími horninami a hlinitými substancemi. Úpravárenskými pochody jako drcením v čelisťových a válcových drtičích, praním a flotací se takto vytěžená surová ruda zbavuje hlušiny a dosahne se vyššího obsahu železa. Takto upravená a obohacená ruda se dopravuje do hutních podniků kde slouží jako vsázka do vysokých pecí k výrobě surového železa.

Nejvýznamnější naleziště železné rudy jsou v Brazílii, Austrálii a Číně, další potom v Ruské federaci, Indii, Ukrajině a USA (viz tabulka). Největší těžba železné rudy hlubinným způsobem probíhá v současnosti ve Švédsku (státní koncern LKAB).

Nejvýznamnější naleziště železné rudy (2001)
Pořadí	Země	Těžba (v mil. t)	Pořadí	Země	Těžba (v mil. t)
1	Brazílie	196,3	11	Venezuela	19
2	Austrálie	181,2	12	Kazachstán	14,1
3	Čína	109,4	13	Mexiko	11,5
4	Ruská federace	82,5	14	Mauretánie	10,3
5	Indie	79,1	15	Írán	9
6	Ukrajina	54,7	16	Chile	8
7	USA	46,2	17	Turecko	5,8
8	Jižní Afrika	34,3	18	Peru	4,8
9	Kanada	30,1	19	Egypt	2,5
10	Švédsko	19,5	20	Nový Zéland	1,6

Pramen: Handelsblatt - Die Welt in Zahlen (2005)

[editovat] Druhy železných rud

Podle toho, jakou chemickou sloučeninu železa ruda obsahuje, rozlišují se následující typy rud:

[editovat] Sloučeniny železa s kyslíkem

Jsou to následující sloučeniny: oxid železnato-železitý – Fe₃O₄, oxid železitý – Fe₂O₃, vodnatý oxid železitý – HFe₂O₃

Magnetit (magnetovec)

Má své jméno od své magnetičnosti. Ta umožňuje snadné rozdružování při jeho úpravě. Sestává převážně z Fe₃O₄. Magnetit krystalizuje v krychlové soustavě. Častým průvodním minerálem bývá křemen. Patří do rud bohatých železem. Obsah železa 40–72 %. V Evropě se vyskytuje ve Švédsku a na Urale, v Česku například na ložisku Měděnec.

Hematit (krevel)

Hematitové rudy obsahují obyčejně hojnost hlušin a jejich kovnatost klesá na 30 % a méně. Železo se v hematitu vyskytuje ve formě Fe₂O₃. Vyskytuje se v mnoha odrůdách. Obyčejný hematit je barvy hnědočervené, zemitý až sypký. Velká ložiska hematitu jsou v Ruské federaci, v USA, Brazíli a v Italii. V České republice v Ejpovicích, Krušných horách a v Jeseníkách.

Limonit (hnědel)

Železná ruda hnědé barvy a obsahují značné množství krystalové vody, vyskytující se kompaktní i sypké formě. Obsah železa v limonitu je 59,8 %, Obsah krystalové vody 14,43 %. Bývají často znečistěny sirníky a limonit z Ruské federace z Uralu také arsenem a fosforem. Hnědel je nejrozšířenější železná ruda.

[editovat] Sloučeniny uhličitanové

Zde je železo vázáno jako uhličitan železnatý FeCO₃.

Siderit (ocelek)

je nejdůležitější z uhličitanů. Na vzduchu ve styku s vodou se okysličuje a mění se v hnědel. Jako izomorfní příměsi obsahuje často uhličitan manganatý a hořečnatý. Pražením se z ocelku vypuzuje CO₂, čímž se ruda obohatí železem.

[editovat] Křemičitany

Z křemičitanů je nejdůležitější chamosit. Přibližný chemický vzorec je 4FeO.Al₂O₃.3SiO₂.4H₂O. Obsah FeO v tomto křemičitanu je 34 až 42 %. V Česku se nachází chamosit u Nučic a je znám jako ruda nučická.