Zemský plášť
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zemský plášť je jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem. Z geofyzikálního i geochemického hlediska může být rozdělen na svrchni a spodní plášť. Většinu současných poznatků o plášti se podařilo získat během 20. století podrobnou analýzou příchodů seismických vln. V plášti probíhá neustále plášťová konvekce, která souvisí s deskovou tektonikou a jejíž obraz můžeme získat pomocí seismické tomografie.
[editovat] Svrchní plášt
Svrchní plášť je shora ohraničen Mohorovičićovou diskontinuitou (MOHO), která se rozkládá pod oceány do hloubky 0–20 km a pod kontinenty do hloubky 20-90 km. Spodní hranice svrchního pláště je přibližně v hloubce 650 km a souvisí s fázovým přechodem v hornině. Průměrná hustota této části pláště byla určena na 3,27 g/cm³, což umožňuje pohyb nadložních litosférických desek.
Ve svrchním plášti je možno rozlišit tři oblasti:
- Zóna snížené rychlosti nebo také astenosféra, která se rozkládá od 60–250 km. Projevuje se tím, že zbržďuje procházející zemětřesné vlny.
- Oblast nad prvním fázovým přechodem – alokována je do hloubky ~400 km. V této vrstvě rychlost seismických vln opět narůstá.
- Oblast mezi prvním a druhým fázovým přechodem – nejčastěji se jako hloubka rozhraní mezi svrchním a spodním pláštěm udává 650 km +/- 100 km (samotné rozhraní není sférické, ale deformované díky dynamickým procesům probíhajícím v plášti).
Mineralogické složení svrchního pláště odpovídá strukturám olivínu, pyroxenu, granátu a spinelu. Platí vztah, že s klesající hloubkou se zvyšuje tlak a tak dochází ke změnám v minerálech, kdy se olivín začne přeměňovat na spinel. Se stoupajícím tlakem se může spinel dále měnit na perovskit a magnesiowüstit. Z horninového hlediska je plášť tvořen z andezitu, dacitu a eklogitu.
Podle některých autorů je možný výskyt eklogitové vrstvy mezi svrchním a spodním pláštěm.
[editovat] Spodní plášt
Spodní plášť je alokován od hloubky 650 km až k zemskému jádru, tedy přibližně do hloubky 2 900 km, od něhož je oddělen Gutenbergovou diskontinuitou. Plášť je obohacen o prvky kobalt, hliník a titan. Hustota se pohybuje v rozmezí 4–6 g/cm³. Dochází zde k přeměně gama-spinelu a majoritu na perovskit. O spodním plášti je známo jen velmi málo údajů. Hlouběji do nitra Země se pak jeví spodní plášť jako chemicky homogenní těleso.
Plášť obecně se dá zkoumat jen pomocí kosmochemického hlediska, pomocí xenolitů (uzavřenina v magmatu) a magmatů a nebo pomocí petrochemického pohledu.
