Zemská kůra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země.
Zemské těleso se skládá ze tří soustředných sfér: kůry, pláště a jádra. Hranice mezi sférami tvoří plochy nespojitosti (diskontinuity). Tyto plochy vyjadřují náhlé změny chemických a fyzikálních vlasností látek uvnitř Země. Kůru od pláště odděluje tzv. Mohorovičičova plocha diskontinuity, na níž se odrážejí a lomí zemětřesné vlny. I v kůře existují další podružné plochy nespojitosti, jejichž průběh však není souvislý. Nejdůležitější z nich je tzv. Conradova plocha, považovaná za hranici mezi svrchní (granitovou) a spodní (bazaltovou) vrstvou kůry.
Zemská kůra je tvořena žulovou (granitovou) a čedičovou (bazaltovou) vrstvou. Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (6-8 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km. Názvy granitová a čedičová neznamenají petrografické složení, jde o subjektivní označení vrstvy názvem, který nejvíce odpovídá známým fyzikálním vlastnostem horniny skládajících tyto vrstvy. Složení pevninské kůry je značně pestřejší následkem složitějšího vývoje pevnin. Během vývoje Země se do kůry z pláště přesunuly lehce tavitelné a specificky lehčí složky, především sloučeniny Si, K, Al, Ca, Na a pod. Průměrná hustota kůry je 2,85.
Složení žulové vrstvy:
- SiO2 - 69 %
- Al2O3 - 14 %
- Fe2O3 + FeO - 4 %
- Ostatní 5 %
Složení čedičové vrstvy
- SiO2 - 48 %
- Al2O3 - 15 %
- CaO - 11 %
- Fe2O3 + FeO - 11 %
- MgO - 9 %
- Ostatní 6 %
