Zenon z Éleje
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zenon z Éleje (:zɛnoʊ, ɛlɛɑ, řecky Ζήνων ὁ Ἐλεάτης) (cca. 490 př. n. l.? – cca. 430 př. n. l.?) byl předklasický (předsokratovský) řecký filosof z jižní Itálie a člen Élejské školy, založené Parmenidem. Aristoteles jej označil za objevitele dialektiky. Je znám především díky svým paradoxům.
Jeho životním úkolem byla obhajoba Parmenidovy nauky. Stal se v podstatě zakladatelem dialektiky. Při obhajobě Parmenida se snažil dokázat, že přijetí opaku vede k neřešitelným rozporům. Známé jsou hlavně dva důkazy.
- Závod Achillea se želvou
Pokud má želva sebemenší náskok, tak ve chvíli, kdy se Achilles dostane z bodu A na bod B je želva již v bodě C. Když je Achilles v bodě C, tak želva je už v bodě D. Vzdálenosti mezi body se neustále snižují, ale podle Zenona Achilles želvu nikdy nedohoní. - Letící šíp
Letící šíp pozorovaný v jakýkoliv okamžik svého pohybu se nachází na jednom místě, v kterém je de facto v klidu. Pokud je ale v klidu v každém okamžiku svého letu, znamená to, že je v klidu i v čase, což znamená že se nepohybuje.
Z dnešního hlediska vypadají jeho argumenty chabě a řeklo by se, že si fyzici a matematici s jeho argumenty poradí(povedlo se to až Pascalovi a Leibnizovi), ale díky ovládnutí dialektiky dokázal rozebrat a rozostřit argumenty protivníků, takže se jevily pochybné a rozporuplné.
| Předsókratici |
|
Milétská škola : Thalés z Milétu · Anaximandros · Anaximenés Pythagorská škola : Pythagoras · Alkmaión · Filoláos · Archytás · Tímaios Efeská škola : Hérakleitos — Elejská škola : Xenofanés · Parmenidés · Zenon z Éleje · Melissos Pluralisté : Anaxagorás · Empedoklés — Atomisté : Leukippos · Démokritos Sofisté : Prótagorás z Abdér · Prodikos z Keos · Gorgiás z Leontín · Hippiás · Kritiás · |
