Milétská škola
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milétská škola, též Iónská škola, je první antickou (předsokratovskou neboli předklasickou) filosofickou školou (v době jejího vzniku pojem filosofie však ještě neexistoval).
Svůj název dostala podle Milétu, města v Malé Asii (Iónii) na pobřeží Egejského moře, které bylo křižovatkou duchovních vlivů i centrem obchodu a zároveň nejbohatším městem tehdejšího existujícího světa.
Tato škola vznikla na samém počátku filosofie (ač se tak tato disciplína stále nenazývala), tedy v době, kdy se snažila odpovědět především na otázku: Co je sjednocujícím principem proměnlivé skutečnosti, z čeho je skutečnost odvozena a jakým řádem se řídí? (kosmologická filosofie). Myslitelé z Milétu uskutečnili vůbec poprvé pokus o zobecnění obrazu světa, vytvořené mimo rámec tradičního mýtu. Princip světa viděli v pralátce, konkrétně nebo zobecněně chápané látce, jež však není pouze mrtvým stavebním materiálem, ale „živou“ (oduševnělou) hmotou; tzv. hýlozoismus (z řeckého hýlé = látka, hmota, zóos = živý). Pralátkou byl podle představitelů většinou jeden z živlů.
[editovat] Představitelé
(a to, v čem viděli pralátku)
- Thálés (voda)
- Anaximandros (apeiron)
- Anaximenés (vzduch)
- Pythagoras (číslo)
- Hérakleitos (oheň)
| Předsókratici |
|
Milétská škola : Thalés z Milétu · Anaximandros · Anaximenés Pythagorská škola : Pythagoras · Alkmaión · Filoláos · Archytás · Tímaios Efeská škola : Hérakleitos — Elejská škola : Xenofanés · Parmenidés · Zenon z Éleje · Melissos Pluralisté : Anaxagorás · Empedoklés — Atomisté : Leukippos · Démokritos Sofisté : Prótagorás z Abdér · Prodikos z Keos · Gorgiás z Leontín · Hippiás · Kritiás · |
