Štítná žláza
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štítná žláza (glandula thyroidea) je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci průdušnice. Někdy zasahuje až na hrtan.
Obsah |
[editovat] Makroskopická stavba štítné žlázy
Žláza má tmavočervenou barvu, hladký povrch je krytý vazivovým pouzdrem.
Pravý a levý lalok obdávající průdušnici mají oválný až trojúhelníkovitý tvar. U skotu a někdy u kočky a psa jsou navíc spojené žláznatým můstkem - isthmus glandularis, který obtáčí průdušnici z ventrální (=břišní) strany. U prasete tvoří istmus většinu objemu štítné žlázy.
U prasete a u člověka navíc ze žláznatého můstku vyrůstá kraniálním směrem (=k hlavě) pyramidální lalok (lobus pyramidalis).
[editovat] Mikroskopická stavba štítné žlázy
Štítná žláza je žláza folikulárního typu. Vazivové pouzdro na povrchu žlázy prominuje dovnitř, rozděluje parenchym žlázy na laloky a následně na lalůčky. Lalůčky jsou složeny z uzavřených váčků - folikulů, které jsou vyplněné koloidem. Ve vazivových septech probíhají arterie, folikuly jsou opředeny sítí krevních kapilár.
Folikuly jsou 50 až 200 μm velké útvary, jejich stěna je tvořena jednou vrstvou folikulárních buněk kubického tvaru, které nasedají na bazální membránu. Z krve vychytávájí jód a uskladňují ho v dutině folikulu. Kromě toho tvoří thyreoglobulin, který rovněž uskladňují ve folikulu.
Uvnitř folikulu se na tyrosinové zbytky thyreoglobulinu naváže uskladněný jód, čímž vzniknou hormony trijodthyronin (T3 ) a thyroxin (T4 ). V případě potřeby folikulární buňky absorbují thyreoglobulin s navázaným jódem, odštěpí hormony a ty vyloučí do krve.
Kromě folikulárních buněk se ve štítné žláze nacházejí i buňky, které nejsou součástí folikulů. Nazývají se parafolikulární buňky nebo C-buňky. Jejich původ je v entodermu 4.žaberní štěrbiny. Vylučují do krve hormon kalcitonin.
[editovat] Odkazy
[editovat] Zdroje
- Koldův atlas veterinární anatomie (kolektiv autorů, Grada, 1999)
- Histologie - mikroskopická anatomie (FLV 2004)
