Albrecht Dürer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Albrecht Dürer (21. května 1471 Norimberk – 6. dubna 1528 tamtéž), byl malíř, grafik a teoretik umění evropského formátu.

Obsah

1 Život
2 Dílo
- 2.1 - 1500
- 2.2 1501 -
3 Externí odkazy

[editovat] Život

[editovat] Mládí

Otec Albrechta Dürera, Albrecht Dürer starší, přišel do Norimberku z Maďarska roku 1455, kde si osvojil příjmení Dürer a našel zaměstnání v dílně klenotníka Hyeronima Holpera. Roku 1467 se oženil s Barbarou Holper, dcerou svého mistra. Během 25 let se jim narodilo 18 dětí. Třetím z nich byl Albrecht.

[editovat] Učení

Albrecht pracoval spolu se svými sourozenci v dílně svého otce. Albrecht se však zajímal o malování. Jeho otec brzy rozeznal jeho nevšední talent a 30. listopadu 1486 se rozhodl patnáctiletého Albrechta uvolnit ze své dílny a dovolit mu docházet do nedaleké malířské dílny Michaela Wolgemuta, jednoho z nejlepších malířů Norimberka. Zde pracoval d roku 1490.

[editovat] První studijní cesta

Od dubna 1490 do května 1494 Albrecht odchází na studijní pouť Německem. Studoval umělecké styly německých malířů a na cestě se živil prodejem svých obrazů. Brzy po návratu do Norimberka však zase odjíždí na rok do Itálie, kde se poprvé setkává s italským humanismem.

[editovat] Svatba s Agnes Freyovou

14. července 1494 si Dürer vzal za manželku |Agnes Freyovou. Novomanželé bydleli v domě Dürerů společně s Albrechtovými sedmnácti sourozenci, odstěhovali se až po patnácti letech manželství.

[editovat] Zlatá léta Dürerova života

V té době je Dürer velmi uznávaným malířem a má mnoho vlivných přátel ve vyšších kruzích. V roce 1496 se dokonce seznamuje s místodržícím Frederikem Saským Moudrým, který o Dürerovy malby a rytiny projevuje nevšední zájem a žádá Dürera, aby vyzdobil zámek a kapli v jeho sídle v Innsbrucku. Oba muži se stali blízkými přáteli a pro Dürera to znamená strmý vzestup kariéry.

Jeho rytiny mají obrovský vliv na umění německé renesance. Rytiny aktů vedly k širšímu studiu anatomických proporcí, hledání vnitřního světa postav se všemi napětími a vášněmi a ke zkoumání tajemství hlubin duše. Vývoj jeho děl je v té době srovnatelný s uměním Leonarda a Tiziana.

[editovat] Smrt otce a druhá cesta

V roce 1502 umírá Dürerův otec a Albrecht musí zaopatřovat celou rodinu. V letech 1505 až 1507 však opět pobývá v Itálii jako host Fuggerů, mocné rodiny bankéřů. Seznamuje se s uměním italské renesance, na dlouhou dobu navštěvuje Benátky. Důvodem jeho návštěvy však ani tolik není seznámení se se slavnými italskými malíři, jako naučit se techniku perspektivy a proporcí. V jeho nových obrazech se opakují témata ženských i mužských aktů.

Dürer se také zajímá o kresby rostlin a zvířat, avšak narozdíl od ostatních malířů, hledajících harmonii přírody jako celku, se Dürer na přírodu zaměřuje přímo s encyklopedickým zaujetím. Jeho kresby a akvarely jsou plné nevšedních detailů, s delikátními barvami a životností.

V Benátkách se Dürer setkává i s Boschem. Při své návštěvě Milána se také poznává s Leonardem a studuje jeho Monu Lisu. Dürer byl nepochybně Leonardem inspirován, nekopíruje však jeho styl, ale hledá nové spojení jeho prvků a svého osobního charisma. Z Itálie se Dürer vrací jako nový člověk - kulturnější, vzdělanější, pln odhodlání a inspirace, ale i bohatší. V roce 1509 také konečně kupuje vlastní dům, známý Dürerhaus v Ziegelgasse. V Norimberku se stává velikou autoritou a uznávanou osobností kulturního života a pro nikoho už není jen pouhým malířem.

[editovat] Ve službách Habsburků

V roce 1513 Dürer vstupuje do služeb Maxmiliána I. Habsburského. Nemusí platit daně a jeho plně umělecké tvorbě nehrozí žádné obtíže. Po smrti Maxmiliána na trůn nastupuje jeho vnuk Karel V., mladík, který náhle zdědil celou říši Rakousko Rakouska a Španělska. Dürer je znovu přijat do královských služeb již dva týdny po Karlově korunovaci se všemi ekonomickými výhodami Maxmiliánovy smlouvy.

V té době Dürer vytváří nové obrazy Madon, které zobrazuje s plným technickým mistrovstvím a sebevědomím. Dodává svým postavám nevšední pocit lidskosti a jemnosti, stejně jako ve všech svých portrétech mužů. Dürer věnuje pozornost detailu, pohledu do duše člověka a jeho obrazy jsou plné jemné krásy. Tehdejší Evropa je však plna napjaté atmosféry epidemií moru, syfilisu a pohlavních chorob, honu na původce choroby a nemocných lhostejně ponechaných svému osudu. Evropě také hrozí násilné nájezdy Turků a Ottomanů. V Německu té doby začínají náboženské nepokoje. Dürer však hledá harmonii umění, nenávidí násilí a je vždy ochoten naslouchat novým myšlenkám.

[editovat] Antwerpy

V roce 1520 odchází do Antwerp. Setkává se s mnoha významnými malíři Holandska a má na ně vliv svým mezinárodním stylem, učením humanismu, svým otevřeným duchem a srdcem evropské renesance.

Albrecht Dürer umírá 6. dubna 1528 v Norimberku. Je pohřben na tamějším Johannově hřbitově.

Dürerův život je směsí úspěšné kariéry a společenského uznání, ale v kontrastu se vší slávou trpí Dürer depresemi, melancholií a onemocněním slinivky. Jeho obrazy odrážejí jeho bolest a obsahují nevšední psychologicky introspektivní prvek. Dürer nachází vztah harmonie mezi lidskou postavou a prostředím ji obklopujícím.

[editovat] Dílo

[editovat] - 1500

The Death of Orpheus, pen and ink drawing, 1494	St Jerome in the Wilderness, around 1494/97	likewise (Büßender Hieronymus)	Barbara Dürer, geb. Holper (Mutter), um 1490-1493
Albrecht Dürer der Ältere (Vater), 1490	Self-Portrait of the artist, 1493	Oswolt Krel, 1499	Self-Portrait of the artist at 28, 1500
Das Tal bei Kalchreuth (Berlin), 1500	Self-Portrait, 1498

[editovat] 1501 -

A Young hare (Hase) (Wien, Albertina), 1502	Anbetung der Könige (Florenz), 1504 dat.	Rosenkranzfest, dat. 1506 (Růžencová slavnost	Männliches Bildnis vor grünem Grund, ca. 1497
Die Madonna mit dem Zeisig, 1506	Bildnis eines jungen Mannes, 1507	Altes Weib mit Geldbeutel, 1507 (Vanitas), Rückseite von A.99 (junger Mann)	Adam and Eve, 1507
Marter der zehntausend Christen, 1507	Heller-Altar, 1508/09	Karl der Große, 1512	Kaiser Sigismund, 1509-16
Allerheiligenbild (Landauer Altar), 1509/16	Maximilan I., 1519 [Tüchlein]	Maximilan I., 1519 [grüner Hintergrund]	Jakob Fugger in der Pelzschaube, 1516/19
Hl. Hieronymus, 1521	The Virgin Mary and the Child	Maria mit Kind, eine Birne haltend, 1526.	Johannes Kleberger, 1526
Johannes und Petrus, 1526	Markus und Paulus, 1526	Simon Peter, detail from The Four Apostles	Christ as Salvator Mundi, 1526