Alexander Štěpanovič Popov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexander Štěpanovič Popov (Александр Степанович Попов) (16. března 1859 - 13. ledna 1906) byl ruský fyzik a jedním z pionýrů rozhlasu.
Historie rozhlasu se počala psát, když byl Popov požádán, aby pro petrohradskou meteorologickou stanici zkonstruoval registrátor bouřek. Později se ukázalo se, že jeho „bleskojev“ registroval nejen blesky, ale i na umělé záblesky, krátké a dlouhé - telegrafické tečky a čárky. 7. května 1895 Popov předvedl svůj přístroj členům Ruské fyzikálně technické společnosti: bleskosvod jako anténa, koherer, telegrafní relé a zvonek. V prosinci toho samého roku oznámil dosažení pravidelného spojení, což 21. března 1896 veřejně předvedl na petrohradské univerzitě mezi budovami, vzdálenými od sebe 250 metrů.
A. Š. Popov si svůj vynález bohužel původně patentovat nedal, což mělo za následek, že jej předběhl Guglielmo Marconi. Teprve v únoru roku 1900 mu byl vydán britský patent č. 2797 na “Zdokonalení kohereru pro telegrafní signalizaci”. Plného uznání se nedožil. Marconimu byla v roce 1909 udělena Nobelova cena.
