Arne Novák
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| matka | |
Arne Novák, vlastním jménem Arnošt Novák, (2. března 1880 Litomyšl – 26. listopadu 1939 Polička) byl český literární historik a kritik, bohemista a germanista.
Obsah |
[editovat] Život
Byl synem středoškolského profesora dr. Josefa Nováka a spisovatelky Terezy Novákové.
Studoval na gymnáziu v Litomyšli a od roku 1895 v Praze. Maturoval v roce 1898. V letech 1898 až 1902 studoval germanistiku a bohemistiku na Univerzitě Karlově. V roce 1901 pobýval na univerzitě v Berlíně.
Působil jako středoškolský profesor v Praze a Kutné Hoře.
V roce 1906 se habilitoval na Univerzitě Karlově jako docent německé literatury a roku 1910 rozšířil svou habilitaci i na dějiny literatury české. V roce 1920 se stal řádným profesorem české literatury na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 1921 natrvalo přesídlil do Brna. Dvakrát, v letech 1938 a 1939, byl zvolen rektorem Masarykovy univerzity.
Od roku 1921 působil jako stálý a čelný spolupracovník redakce Lidových novin. Byl činný také v časopisech Volné směry, Pestrý týden, Lumír, Rozhledy aj.
[editovat] Dílo
Byl velmi vzdělaný v jeho díle je patrný nadhled, velký přehled, ale i analytické, a hodnotící schopnosti. Jeho názory ovlivnili jeho učitelé František Xaver Šalda, Jaroslav Vlček a Josef Pekař. Z jeho díla je patrný vliv pozitivismu.
- Přehledné dějiny literatury české – první vydání v roce 1910 pod názvem Stručné dějiny literatury české. Postupně byly rozšiřovány. Naposledy vyšly v roce 1995.)
- Kritika literární (1916 a 1925) – teoretický výklad postupů literární kritiky
- Zvony domova (1916) – statě o českých spisovatelích
- Duch a národ (1936)
- Zvony domova – eseje
- Nosiči pochodní – eseje
Monografie:
