Bajka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bajka je literární útvar, který vznil pravděpodobně v 6. století př.Kr. Za jejího zakladatele bývá považován Ezop (není prokázána jeho existence).
Základem bajky je alegorie, kdy zvířata jednají jako lidé a z tohoto jednání vyplyne nějaké poučení, či kritika chyby, která ve většině případech bývá čtenářovi již známa. Jednotlivá zvířata tím získávají lidské vlastnosti, které se pro ně tímto stávají typické (např. liška je chytrá až vychytralá). V reálném světě zvířata nemusí být nositeli těchto vlastností, ale lidé jim je z nějakého důvodu (např. vizuálního) přisoudili, tyto vlastnosti jsou pak u daného zvířete zesíleny do podoby, kdy se ono zvíře stává nositelem právě této vlastnosti.
Cílem bajky je kritizovat nějaké společenské nešvary, působit na lidi a vychovát je k odstranění těchto nešvarů. Nejčastěji se tak děje humornou formou, pomocí ironie a satiry.
Bajky byly původně určeny dospělým posluchačům a čtenářům, v 19. a 20. století se bajky začaly stále více posouvat do dětské literatury
Zajímavostí je, že útvary podobné bajkám se vyskytují jak u jihoamerických indiánů, tak afrických domorodců, tyto bajky, ačkoli nebyly vzájemně ovlivněny, mají společné rysy.
[editovat] Nejznámější představitelé
- Ezop - starověké Řecko, nedoložen asi 6. století př.Kr.
- Marie de France Francie,(1135 - 1200)
- Jean de La Fontaine Francie (1621 - 1695)
- Ivan Andrejevič Krylov Rusko (1769 - 1844)
[editovat] Čeští představitelé
- Sofie Podlipská (1833 -1897)
- Karel Václav Rais (1859 -1926)
- Václav Říha (1867 - 1937)
- Ivan Olbracht (1882 - 1952)
 |
Portál Literatura |
