Patriarcha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Patriarcha, řecky πατριάρχης (patriarchés), je představitel patriarchátu (řecky πατριαρχία).

Patriarcha byl na základě původní definice (patriarcha je mužský člen rodiny či klanu, jenž požívá nejvyšší autority) v židovství, křesťanství a islámu jeden z biblických praotců (Abrahám, Izák, Jákob). Později začalo být v křesťanství pojem patriarchát používán pro partikulární církve založené apoštolem: Řím, Antiochie, Alexandrie, Konstantinopol a Jeruzalém.

Postupem doby byl tento titul udělován i jiným biskupstvím. V církvích sjednocených s Římem je to titul současného hlavního představitele této církve (např. Arménská katolická církev). To platí i pro některé nekatholické církve, např. nejvyšší představitel Církve československé husitské je patriarcha.

V historiografii označuje patriarchát období v pravěku, které následovalo po matriarchátu.

V zenovém buddhismu je patriarcha nositelem Buddhova předávaného učení v přímé linii od samotného Buddhy.

[editovat] Historické patriarcháty

Od 2. století si v církvi začaly získávat zvláštní autoritu (auctoritas) jisté církevní obce, které odvozovaly svůj původ od apoštolů (apoštolská posloupnost), od níž odvozovaly též svou důstojnost (dignitas). Biskupové těchto církevních obcí byli považováni vzkládáním rukou za přímé následníky apoštolů.

1. nikajský koncil roku 325 ustanovil, že tyto tři biskupská sídla – Alexandrie, Řím a Antiochie mají zvláštní právní i učitelskou pravomoc nad ostatními církvemi (Alexandrie nad Egyptem, Řím nad Západem a Antiochie nad Sýrií). 1. konstantinopolský koncil přiřadil tuto pozici též Konstantinopoli a zařadil ji co do důstojnosti hned za Řím. Od dob Justiniána I. se těmto obcím začalo říkat patriarcháty. Jejich pořadí bylo koncily pevně určeno:

Řím, založený apoštoly Petrem a Pavlem
Konstantinopol, založená apoštolem Ondřejem
Alexandrie, založená evangelistou Markem
Antiochie, založená apoštoly Petrem a Pavlem
Jeruzalém, založený všemi apoštoly

Prostřednictvím církevního společenství (communio) si navzájem tato biskupství udělovala jurisdikci nad všemi místními církevními obcemi. Byly považovány za garanty jednoty církve. K řešení vzájemných konfliktů sloužily ekumenické koncily. Tato společná autorita patriarchátů zanikla velkým schizmatem mezi západní a východní církví roku 1054.

[editovat] Římskokatolické patriarcháty

V římskokatolické církvi existují dodnes biskupství, které jsou označovány jako patriarcháty, které však právně nemají zvláštní učitelskou či právní autoritu:

Patriarchát Západu – Řím: totožný s papežem, je jediným katolickým patriarchátem, jenž má svou autoritu ze starověku,
Latinský patriarchát v Jeruzalémě od roku 1099,
Patriarcha východní Indie – arcibiskup v Goa od roku 1886,
Arcibiskup v Benátkách – přesunuto roku 1451 z Grado,
Arcibiskup v Lisabonu – od roku 1716,
Patriarcha západní Indie – nejvyšší kaplan španělského panovníka v letech 1524–1963 (úřad náležel od roku 1540 do roku 1920 arcibiskupovi v Toledu),
Arcibiskup v Aquileji – zrušen 1751,
Latinský patriarcha Antiochie – zrušen 1964,
Latinský patriarcha Konstantinopole – zrušen 1964,
Latinský patriarcha Alexandrie – zrušen 1964.

[editovat] Pravoslavné patriarcháty

Pravoslavná církev uznává čtyři z pěti starověkých patriarchátů (kromě Říma).

Nověji byly založeny:

Patriarchát moskevský a celého Ruska (od roku 1589 pátý co do pořadí autority)
Patriarchát gruzínský od 11. století
Patriarchát Srbský v Bělehradě od 14. století
Patriarchát bulharský od roku 918 v Sofii
Patriarchát rumunský v Bukurešti
Patriarchát ukrajinský v Kyjevě

[editovat] Patriarcha v Zenu

Patriarcha v Zenu je nositelem přímého Buddhova odkazu a jeho nejvyššího učení. Prvním zenovým patriarchou byl Mahá Kášjapa, přímý žák Buddhy. Slavný je také Bódhidharma, který přinesl buddhismus do číny a 6.zenový patriarcha Chuej-Neng, autor Tribunové sútry.