Bohuslavice (okres Šumperk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bohuslavice
znak vlajka
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	525880
kraj (NUTS 3):	Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4):	Šumperk (CZ07105)
obec s rozšířenou působností:	Zábřeh
pověřená obec:	Zábřeh
historická země:
katastrální výměra:	3,97 km²
obyvatel:	460
zeměpisná šířka:	49° 49' 27"
zeměpisná délka:	16° 56' 13"
nadmořská výška:	m
PSČ:	78972
základní sídelní jednotky:	1
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Bohuslavice 2 78972 Dubicko
starosta:	Ing. Miroslav Müller
Oficiální web E-mailová adresa

Obec Bohuslavice leží v okrese Šumperk. Má 460 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 397 ha.

Ve vzdálenosti 5 km jižně leží město Mohelnice, 8 km severozápadně město Zábřeh, 14 km jihovýchodně město Uničov a 16 km severně město Šumperk.

Historie Bohuslavic

Na křižovatce silnic mezi Lukavicí a Dubickem, a Hrabovou a Třeštinou, na levém břehu řeky Moravy a v nadmořské výšce 250 metrů se odpradávna nachází obec Bohuslavice (Bóslavice). Její katastr představuje zhruba 400 ha a žije tu asi 500 obyvatel ve 120 domech. Název zjevně pochází od vlastního jména Bohuslav a dosvědčuje nám skutečnost, že to byla vždy ryze hanácká vesnice se svérázným dialektem.
Blízkost řeky Moravy s četnými slepými rameny, jako bývalo například neekologicky zasypané Padělko a Tunklovy rybníky, ryba jako heraldická figura obecní pečetě i znaku, a místní gurmánská specialita žabích stehýnek - to všechno svědčí o určité výjimečnosti obce i jejích obyvatel. Těm se v okolních vsích odedávna říkávalo „čabani“ což je přezdívka považovaná někdy za hanlivou, avšak povětšině se k ní zdejší rodáci hrdě hlásí.
Bohuslavice byly založeny asi kolem roku 1250, zřejmě na popud majitele dubického panství Benedy, nejvyššího lovčího moravského markraběte a pozdějšího krále Přemysla Otakara II, v jehož službách Beneda byl.
První zmínka o Bohuslavicích je z roku 1356, kdy obec patří k dubickému panství a je rozdělena na dvě kupní jednotky, které se pak dlouhou dobu dědily a prodávaly samostatně. V historii se objevuje celá řada majitelů, kteří vlastnili třeba jen část vsi, až konečně získal zdejší kraj Tunkl z Brníčka. Ten na okolních lukách buduje rybníky a poškozuje tak obec, čímž vzniká řada právních sporů, které trvaly téměř 200 let. Tunklovy rybníky byly vypuštěny teprve v polovině 19. století, avšak získaná půda byla i po odvodnění velmi vlhká a za sucha velmi tvrdá.
Už v roce 1808 byla v Bohuslavicích na čísle popisném 17 založena škola, kam denně docházel učit dubický učitelský pomocník a roku 1815 zde byla postavena provzorní školní budova. Ještě nedávno zde žili pamětníci, kteří vzpomínali na velký požár obce v roce 1875.

O hospodářské zdatnosti zdejších sedláků svědčí i založení vlastní mlékárny a to už roku 1905, která však byla po vítězném únoru roku 1948 zrušena. Za první republiky přestoupila většina obyvatel na československou víru a volena zde bývala především agrární strana. Teprve až roku 1957 bylo v Bohuslavicích založeno JZD, které se v roce 1960 spojilo s úspěšným družstvem dubickým.

Život zdejších obyvatel je po staletí ve znamení boje s rozvodněnou řekou Moravou. Svědčí o tom četné hráze, lávky pro přechod přes zatopené úseky, pohádky o hastrmanech i místní názvy částí obce jako „Na hráze“ "Na drahách" „Velká strana“ "Malá strana" a „Na rebnikách“. V září roku 1938 se po velkých deštích protrhly hráze a Bohuslavice „vyčnívaly jako ostrov uprostřed vodní záplavy“. Voda odplavila půdu, zanechala štěrkoviště a napáchala hrozné škody. V tomtéž roce byla vyhlášena úplná mobilizace a poté byl velmocemi přijat nezákonný mnichovský diktát a ryze česká obec Bohuslavice byla přičleněna do sudetského území Německa a přejmenována na Bohuslawitz. Do druhého odboje se tehdy zapojila řada místních občanů, z nichž dva za svobodu své vlasti položili život. Josef Kutal padl v africké poušti u Tobruku a Hynek Voráč položil svůj život za vlast v legendární bitvě u Sokolova. V koncentračním táboře byli uvězněni také tři bratři Karel, František a Bohumil Plhákovi.

Boj s vodou pak pokračoval červenci roku 1997. Těsně před dokončením kanalizace nevydržely ochranné hráze opět nápor vody a protrhly se nejprve u Lesnice a poté u cesty na Lukavici. Celý katastr se ocitl na týden pod vodou. S pomocí mnoha obcí z celé republiky, různých firem, charitativních organizací a dokonce i jednoho občana z Kanady, se do jednoho roku podařilo největší škody odstranit.

Tradiční je známá rivalita mezi Bohuslavicemi a Dubickem, o čemž svědčí ukázka ze satirických silvestrovských „okýnek“ ze třicátých let minulého století:

„Ani se na zem nedivé, ó te svaté Florjánko, abes nemosel bleskama pobit ledskó sebranko. Jedna vesnička moravská nad jiny se venáši, e deť me to všeci vime, každé si rád zapráši. Skrátka, só to Bóslavice, nechco vás dyl napinat v Dobicko ož zřidile si zahraniční konzulát. Konzulem je dobré člověk, ten jim pěkně piská je to přeci z Malé Strane Červené Strniska.“

Bohuslavické živnosti a řemesla ve 30. letech minulého století:

Zemědělské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly s.r.o. * Družstvo pro chov dobytka s plemennou knihou * Rolnické mlékařské družstvo s.r.o. * Konsum - potravní spolek pro Bohuslavice a okolí * Antonín Klímek - kovář * Jan Půr - truhlář * Josef Urban - krejčí * Bohumil Komenda - obuvník * Jan Kopa - pekař a obchod se smíšeným zbožím * Alois Bezděk - řezník * František Drlík - semenářství * František Neoral, Alexandr Šafář, Vojtěch Urbášek - lesní školky * Josefa Bezděková - trafika * František Drlík, Fabián Kadlec, Josef Koruna, Josef Kutal, Jan Strašil, Vojtěch Urbášek, Ferdinand Vachutka, Robert Vachutka, Antonín Verner, Karel Verner, Josef Vysoudil, Antonín Žváček, Františka Žváčková - rolníci *

Bohuslavické letopisy:

1250 - údajný rok založení Bohuslavic majitelem dubického panství Benedy
1356 - první zmínka o obci, Bohuslavice tehdy patří dubickému panství
1411 - bohuslavští poddaní podléhají soudu v Zábřeze a musejí odtud odebírat pivo
1808 - tak brzy vznikla škola - dubický učitelský sem docházel denně učit na č.p. 17
1814 - voda v obci stála 14 dnů a pobořila mnoho domů
1815 - postavena provizorní školní budova
1832 - na choleru zemřelo během 14 dnů 50 osob
1848 - skončila vrchnostenská správa a byla utvořena obecní samospráva v čele s rychtářem
1864 - dostavěna první školní budova, která se udržela prakticky dodnes
1875 - 18. 8.) rozsáhlý požár zničil 26 domů
1880 - založen v obci sbor dobrovolných hasičů, který je stále činný
1883 - velká povodeň
1890 - obec má 587 obyvatel
1905 - založení Mlékařského družstva a výstavba mlékárny
1913 - rozsáhlé meliorace pozemků * do obce přiveden elektrický proud z elektrárny v Háji
1918 - většina obyvatel přestoupila po vzniku republiky na československou víru
1924 - stavba silnice do Háje
1930 - první autobusové spojení na lince Lukavice - Rohle
1933 - zřízen telefon
1938 - v létě byl dobytek napaden slintavkou a kulhavkou * velká povodeň * okupace
1948 - bylo zrušeno Mlékařské družstvo a zastaven provoz mlékárny
1957 - přes značný odpor místních zemědělců bylo založeno JZD
1960 - JZD sloučeno se sousedním dubickým - dnes Dubická zemědělská a.s.
1992 - v obci byl vybudován obecní vodovod
1993 - výstavba plynovodu
1997 - dokončena moderní čistírna odpadních vod s vakuovou splaškovou kanalizací