Dubicko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dubicko
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0715 534927
kraj (NUTS 3):	Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4):	Šumperk (CZ0715)
obec s rozšířenou působností:	Zábřeh
pověřená obec:	Zábřeh
historická země:	Morava
katastrální výměra:	7,82 km²
obyvatel:	1082 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 49’ 43’’
zeměpisná délka:	16° 57’ 24’’
nadmořská výška:	267 m
PSČ:	789 72
základní sídelní jednotky:	1
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Velká Strana 56 78972 Dubicko
starosta:	Ing. Jiří Gregora
Oficiální web E-mailová adresa

Obec Dubicko se nachází v okrese Šumperk, kraj Olomoucký. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1082 obyvatel.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1238.

Historie Dubicka

Na úpatí kopce zvaného Skalka se ve střední nadmořské výšce 267 m rozkládá na ploše 787 ha obec Dubicko. Již v období tak zvané lužické kultury stála jižně od obce osada s pohřebištěm a je tedy možno Dubicko považovat v našem regionu za obec s nejstarší historií. Původní název obce zněl „Dubíč“, což je zjevně odvozeno od dubového lesa, který toto sídliště obklopoval a tři žaludy na samostatných větvičkách se pak objevily na místní pečeti a jsou i figurami současného znaku obce. První historicky zaznamenaný majitel panství se jmenoval Beneda z Dubicka, který je obdržel od krále Přemysla II. roku 1238. K tomuto majetku patřila kromě Dubicka také Hrabová, Bohuslavice, Třeština, Rohle, Obědné, Benkov, Nedvězí, Kamená, Strupšín a snad i Sudkov. Ve 14. století dvě Benedovy dědičky celé panství rozdělily a rozprodaly, čímž byl započat nepřehledný řetězec dalšího dělení a spojování nejrůznějších majitelů. Odjakživa největší a nejbohatší obec regionu měla již koncem 13. století svůj kostel, který se roku 1297 připomíná jako farní kostel Povýšení svatého kříže. Tato, na tehdejší dobu dosti rozsáhlá stavba, sloužila majiteli panství a knížecí olomoucké lovecké družině. Oltářní obraz Povýšení sv. Kříže namaloval roku 1780 vídeňský malíř Christián Sambach. Nynější barokní podoba kostela vzniká roku 1741. Ve 14. století je v Dubicku zaznamenán svobodný dvůr, na řece Moravě mlýn, krčmy a lázeň a patronátní právo kostela. Obce rozpadlá na dvě části - zábřežskou a brníčskou - se v roce 1477 pod vládou nových majitelů, Tunklů opět spojuje a Jiří Tunkl z Brníčka zakládá mezi Dubickem a Bohuslavicemi tři rybníky. Od 17. století jsou v obci vedeny gruntovní knihy, matrika narozených, oddaných, zemřelých a z roku 1651 pochází též první zpráva o zdejší církevní škole. Koncem 18. století se v Dubicku se připomíná dědičná rychta a postavena byla školní budova. Po společensko-ekonomických změnách roku 1848 připadla obec soudně i politicky pod Zábřeh a nastává období významných kulturních a hospodářských aktivit. Roku 1867 byl založen čtenářský spolek, v roce 1871 se zde konal velký tábor českého lidu severní Moravy a rok nato byla založena společnost parního a mlátícího stroje. Proslulý vzdělávací a zábavný spolek Tábor byl založen roku 1886. Po 1. světové válce a vzniku Československé republiky roku 1918 zde získalo řadu stoupenců protikatolické hnutí „Pryč od Říma“ a ustanovila se početná obec církve československé. Roku 1921 byl na návsi slavnostně odhalen pomník padlým od sochaře Vojtěcha Suchardy.

Přehled dubických podnikatelských a živnostenských aktivit v třicátých letech tohoto století svědčí o neobyčejném rozvoji obce v tehdejší době. V Dubicku bylo tehdy činné Kino Sokol, Zemědělské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly v Dubicku s.r.o., Lidová Zádruha pro Dubicko a okolí s.r.o. - konsumní společnost, Rolnické mlékařské družstvo v Dubicku s.r.o., Lidová záložna s.r.o. Zemědělský spořitelní a záloženský spolek v Dubicku s.r.o. Významným podnikatelm byl Josef Zajíček - výroba cementového zboží a František Mai - elektrotechnické závody.

Početnou obec řemeslnickou reprezentovali: Karel Šafář - bednář, Hermína Kochwasserová - cukrářka, Antonín Urbášek - cukrář, Jan Vysoudil - cukrář, Josef Král - holič, Jan Kopa - trafikant, Rudolf Nevrlý - hostinský a trafikant, Jan Hykrda - hostinský a řezník, Antonín Vašíček - hostinský a řezník, Jan Hájek - řezník, Antonín Vrtek - kapelník, Václav Jahoda - klempíř, Rudolf Kopa - pánská konfekce, Anna Sládková - pánská konfekce, František Jílek - kovář, Antonín Horák - krejčí, Marie Kopová - švadlena, Josef Špička - malíř, Severin Vrtek - malíř, Josef Štipl - truhlář, Josef Kopa - obuvník, Jan Neset - obuvník, Antonín Sládek - obuvník, Rudolf Neuman - ovoce a zelenina, Karel Novotný - ovoce a zelenina, Čeněk Vrtek - ovoce a zelenina, Růžena Janků - pekařka, Karel Kopa - pekař, Cyril Šafář - pokrývač, Magdalena Šulová - porodní asistentka, Karel Hamal - sedlář, Robert Vachler - sedlář, Eduard Diviš - obchod se senem a slámou, Bohumil Neumann - obchod se senem a slámou, Robert Urbášek - obchod se senem a slámou, Anna Sládková - střižní zboží, Filomena Poštulková - výroba tvarůžků, Jaroslav Benda - zahradník a Jaroslav Rotter - zahradník.

Místní zvláštností byl oblíbený lékař a rolník MUDr. Ferdinand Kopp zvaný pantáta a Jan Hošek, který ve svém obchodě se smíšeným zbožím provozoval něco, co se u nás nesměle objevuje až v několika posledních letech a tím byla informační kancelář.

Rolnický stav reprezentoval Eduard Hloch, Jan Hykrda, Marie Hlochová, Františka Kacelová, Jan Klestil, Jaroslav Merta, Ladislav Pavlík, Marie Slivková, Aloisie Šafářová, Teodor Urbášek, Vladimír Válek, Antonín Žváček (čp. 1), Antonín Žváček (čp. 11), Antonín Žváček (čp. 21), Jan Buriánek a Jan Vysoudil.

Mnichovským diktátem v roce 1938 se odpradávna čistě česká obec Dubicko stává součástí Německa. Místní odvedenci se na jaře příštího roku museli dostavit jako občané Říše k odvodu, kde se proslavili jedním z prvních aktů odporu proti nacistickým okupantům. JZD zde bylo založeno v roce 1952 a stalo se později administrativním střediskem okolních družstev. V roce 1976 byla k Dubicku připojena Hrabová s Vitošovem, avšak obě tyto obce se roku 1990 opět osamostatnily. K významným osobnostem, které mají k Dubicku vztah, patří spisovatel Alexandr Jaroslav Dubec, učitel a pedagogický spisovatel František Merta, účastník prvního i druhého odboje a první poválečný náčelník hlavního štábu československé armády generál Bohumil Boček a Václav Medek - zdejší kněz, historik, spisovatel a pozdější metropolitní kanovník v Praze.

Dubické letopisy

1238 - první písemná zmínka, majitelem je Beneda z Dubicka
1297 - kostel se připomíná jako farní
1358 - je zde svobodný dvůr, mlýn na Moravě, krčmy a lázeň - patronátní právo kostela - majetek obce se rozpadá na dvě části - zábřežskou a brníčskou
1297 - v obci je zmiňován kostel
1477 - pod vládou Tunklů se obě části obce opět spojují
1480 - Jiří Tunkl z Brníčka zakládá rybník mezi Dubickem a Bohuslavicemi
1471 - za českouherských válek zaniká dubická tvrz
1617 - vedena matrika narozených
1650 - vedena matrika oddaných
1651 - první zpráva o církevní škole - vedena matrika zemřelých
1635 - vedeny gruntovní knihy
1741 - vzniká nynější barokní podoba kostela
1769 - v obci se připomíná dědičná rychta
1780 - v kostele je obraz povýšení sv. Kříže od vídeňáka Christian Sambach
1769 - v Dubicku se připomíná dědičná rychta
1792 - postavena školní budova
1848 - soudně i politicky spadá obec pod Zábřeh
1867 - založen čtenářský spolek
1871 - konal se zde velký tábor českého lidu severní Moravy
1872 - založena společnost parního a mlátícího stroje
1918 - vzniká protikatolické hnutí „Pryč od Říma“ a početná obec církve československé
1921 - odhalen pomník padlým od sochaře Vojtěcha Suchardy
1938 - Dubicko se stává součástí Německa
1952 - založeno JZD, které se stalo střediskem okolních družstev
1960 - k JZD se přičleňuje družstvo Bohuslavic a Hrabové
1976 - k Dubicku připojena Hrabová s Vitošovem
1990 - Hrabová s Vitošovem se osamostatnily

Dubické pamětihodnosti

kostel Povýšení sv. kříže * modlitebna církve českomoravské * Suchardův pomník padlým v 1. světové válce * smírčí kříž (v parčíku na křižovatce na Hrabovou) * sousoší Nejsvětější trojice (u kostela) * socha sv. Jana Nepomuckého (u kostela) * socha sv. Jana Nepomuckého (před farou) * sloup Panny Marie (před č.p. 22) * socha sv. Anny (před č.p. 1 - Malá Strana) * kříž (po pravé straně cesty na Hrabovou) * jubilejní hraniční kámen (pod Malou Polankou) * kaplička sv. Františka (silnice na Hrabovou) * kaplička (na křižovatce ke Třeštině) * kaplička (na poli za vodárnou) * obrázek Loučení (za hřištěm) * obrázek P. Marie (vpravo od cesty na Bohuslavice) * obrázek P. Marie (nová ulice Na Smíchově) * obrázek sv. Huberta (v lese U Štafiuse) * stará kovárna * fara * hospoda * škola * obecní úřad * sokolovna *

Zapsal: Ctirad Štipl