Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Chalcedon - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Chalcedon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chalcedon
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SiO2
Identifikace
Barva bílá, šedá...
Vzhled krystalu krystaly
Soustava klencová
Tvrdost 6,5-7
Lesk skelný až voskový
Štěpnost žádná
Index lomu
Vryp bílý
Hustota 2,65 g/cm³
Rozpustnost KOH

Chalcedon, chemický vzorec SiO2, je klencový minerál. Název je odvozen od starověkého města Chalkedon v Malé Asii, místa konání Chalkedonského koncilu.

Obsah

[editovat] Vznik

Chalcedon se většinou tvoří v dutinách hornin různého druhu, ale převážně v chladnoucím magmatu (výplň dutin čedičových a metaforových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Občas se setkáváme s chalcedony, které vznikají jako dehydratační produkt opálu. Možno nalézt i na trhlinách hadců, nebo vytváří hlízy ve vápencích. Jeho výskyt je tedy hojný.

[editovat] Morfologie

Chalcedon je kryptokrystalická odrůda křemene – má tak malé krystalky, že se jeví jako celistvý. Tvoří náteky, kůry, mandle, geody. Z dutin jsou známé vrstvy s ledvinitým nebo hroznovitým povrchem, který tvoří nezřídka i úhledné krápníky a pupenité agregáty. Při mikroskopickém výbrusu je možné pozorovat mikrokrystalky, ze kterých je chalcedon složen. Krystalky jsou většinou rovnoběžné nebo paprsčitě uspořádány.

[editovat] Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 - 7 (rýpe do skla), hustota 2,65 g/cm³. Štěpnost chybí, lom nerovný, tříštivý nebo lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: šedá, šedomodrá, šedozelená, šedobílá, často pestře zbarvený různými oxidy. Některé druhy chalcedonu je možno ho uměle dobarvovat. Průsvitný či opakní v závislosti na jeho vnitřní struktuře. Lesk skelný, matný, mastný až hedvábný.
  • Chemické vlastnosti: Složení: SiO2 100 %, příměsi Fe, Al, Mg, Ca, Ni, Cr. Lehce rozpustný v KOH i dalších zásadách.

[editovat] Odrůdy

Existuje několik druhů chalcedonu, které se liší zbarvením a texturou. Rozdílné barvy jsou zřejmě způsobeny různou hustotou vláken v jeho vnitřní struktuře a příměsemi různých oxidů. Názvy variet:

  • achát – různobarevné proužky na průřezu
  • mechový achát
  • onyx – černobílé proužkování
  • plazma – tmavozeleně zbarvený
  • prasem – tmavozelený
  • karneol – tmavočervený
  • sardonyx – hnědý
  • chrysopas – zelený
  • heliotrop – zelený s červenými skvrnami
  • jaspis – neprůhledný, sytě zabarvený
  • enhydros – obsahuje uzavřený zbytek roztoku, ze kterého vznikl

[editovat] Získávání

Těžbou v lomech, či případně sběrem z naplavenin například na plážích atd.

[editovat] Využití

Chalcedon se využívá jako okrasný kámen a ve šperkařství jako polodrahokam. První zmínky o využití chalcedonu jako šperkařského kamene pocházejí ze starověkého Egypta, kde byly objeveny předměty s polodrahokamem při archeologických vykopávkách. Podle astroesoteriky je chalcedon kámen řečníků, který podporuje živost a řeč. V Tibetu je považován za léčivý kámen a je k léčení i využíván.

[editovat] Naleziště

[editovat] Reference

  • Horniny a minerály, Chris Pellant a Hellen Pellantová, Vydavatelstvo Osvěta 1994, ISBN 80-217-0582-5

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu




Křemen
Fanerokrystalické odrůdy
křišťál • ametyst • záhněda • růženín • morion • citrín • modrý křemen • tygří oko • sokolí oko • kočičí oko • aventurin
Kryptokrystalické odrůdy
chalcedon • achát • mechový achát • onyx • plazma • prasem • karneol • sardonyx • chryzopras • heliotrop • jaspis • enhydros
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu