Island

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lýðveldið Ísland Republika Island
vlajka znak

Rozloha	135 125 km² (104. na světě) z toho 2,7 % vody
Počet obyvatel	279 000 (168. na světě, 2000)
Hustota zalidnění	2,82 / km²
Jazyk	islandština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	protestantské
Nejvyšší bod	Hvannadalshnúkur (2110 m n. m.)
Hlavní město	Reykjavík
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Ólafur Ragnar Grímsson
Předseda vlády	Geir Haarde
Hymna	Lofsöngur
Vznik	1. prosince 1918 (nezávislostí na Dánsku.)
Měna	Islandská koruna (ISK)
ISO 3166-1	352 ISL IS
MPZ	IS
Doména	.is
Telefon	+354
Časové pásmo	UTC +0

Island je stát na stejnojmenném ostrově v severní části Atlantského oceánu. Jeho hlavní město je Reykjavík.

[editovat] Historie

Prvními obyvateli Islandu byli pravděpodobně Norové a Keltové (irští a skotští), kteří přicházeli na Island koncem 9. a v 10. století. Vikinští náčelníci zakládali tzv. „thingy“, což byly místní sněmy, které veřejně urovnávaly spory a konflikty mezi osadníky. Kolem roku 930 byl založen Althing a tento národní sněm můžeme pokládat za nejstarší evropský parlament. Jeho rozhodnutím bylo v letech 999-1000 přijato křesťanství. Ve 13. století se islandští náčelníci podrobili norské nadvládě, v roce 1380 se Island společně s Norskem dostal pod nadvládu Dánska a poté následovalo dlouhé období hospodářského úpadku. Až v roce 1874 byla dosažena autonomie.

Následky výbuchu sopky Askja v roce 1875 zničily islandskou ekonomiku a způsobily velký hladomor. Během následujících 25 let 20% obyvatelstva Islandu emigrovalo, hlavně do Kanady a Spojených Států.

Poté se hospodářská situace země začala pomalu zlepšovat.

1. prosince 1918 se Island osamostatňuje, s Dánskem je spojen pouze personální unií.

17. června 1944 byl Island vyhlášen republikou a byla zrušena personální unie s Dánskem.

Islanďané jsou hrdí na své vikingské kořeny a mnoho z nich může vysledovat svůj původ až k prvním osadníkům, jejichž jména jsou zapsána v Knize osadníků (Landnámabók). A protože současná islandština vychází přímo ze staré norštiny, což byl jazyk Vikingů, mohou středověké vikinské ságy snadno číst i dnešní Islanďané.

[editovat] Jména a příjmení

Na Islandu nemají klasická jména a příjmení, jako v jiných zemích. Nejdůležitější je křestní jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení jméno svého otce, s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn) Prezident Ólafur Ragnar Grímsson se tedy jmenuje Ólaf Ragnar Grímův syn.

Na Islandu se téměř vždy vyskytují dvě křestní jména. Vezměme si příklad: matka se jmenuje Anna Kristín Guðmunsdóttir a otec se jmenuje Kristján Atli Hilmarsson. Manželka po svatbě nepřebírá příjmení po manželovi tak jako v Česku. Děti přebírají příjmení z prvního křestního jména otce. Čili, jejich dcera se bude jmenovat např. Ásta Björg Kristjánsdóttir a jejich syn Svavar Þór Kristjánsson. Samozřejmě se vyskytují i výjimky, kdy přechází příjmení z rodu na rod, stejně jako v Česku, ale takových to je jen málo. Mají ho většinou lidé, jejichž předkové byli kdysi z bohatého rodu a snažili se tímto odlišit od „normálních“ lidí.

[editovat] Hospodářství

Hospodářství je velmi silně závislé na rybolovu, které zajišťuje 75% vývozu této země a zaměstnává celých 12 % práce schopné populace. Rybolov se dočkal bouřlivého rozkvětu za posledních 50 let, kdy se z rodinného rybaření stal celý průmyslový komplex, který má na starosti rybolov, zpracování a vývoz ryb. Islandská vláda se ale v poslední době snaží snížit závislosti ekonomiky (70 % financí z vývozu je z rybolovu a polovina hrubého národního důchodu čerpá finance také z rybolovu) z několika důvodů. Jedním z nich je klesající cena rybích produktů ve světě, tak i snaha o zachování rybích populací pro další generace.

Čtvrtina populace pracuje v energetickém průmyslu. Island je jednou z předních zemí ve využívání geotermální energie. Jen asi 21 % země je možno využívat pro zemědělství a jenom 1 % je vhodné pro pěstování pícnin a okopanin. Zbytek 20 % se dá využívat jen pro pastevectví skotu a ovcí.

[editovat] Politika

Islandský parlament (Althing) má 63 členů, kteří jsou voleni jednou za čtyři roky. Hlavou státu je prezident, který je rovněž volen přímo občany a plní spíše reprezentativní funkci. Výkonná moc je soustředěna v rukou vlády v čele s premiérem. Vláda byla zatím vždy v historii republiky tvořena zástupci dvou či více politických stran, neboť žádná politická strana dosud nikdy v historii republiky nezískala více než polovinu křesel.