Cimbál
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cimbál je strunný a bicí hudební nástroj. Je to jistý druh stolní citery. Struny jsou rozeznívány úderem paličky. Nejčastěji se používají paličky dvě, někdy i čtyři. Ocelové struny jsou nateženy v rezonanční skříňi lichoběžníkového tvaru. Pro každý jednotlivý tón je nataženo 3 až 5 strun. Dřevěné paličky majů různý tvar. Někdy mají paličky dvojí zakončení, které umožňuje v průběhu hry měnit barvu zvuku (jeden konec je holý, druhý je potažen plstí nebo sametem). Struny jsou vedeny střídavě přes dvě kobylky. To umoňuje přesnější úder paličkou.
[editovat] Historie
Nejstarší záznamy o výskytu tohoto nástroje v Evropě pocházejí z 15. století z Německa, Itálie, Polska, Maďarska, Česka, Francie a Anglie. V 17. století se cimbál objevil i ve Skandinávii a ve Španělsku. V průběhu 17. a 18. století se cimbál rozšířil i mimo Evropu. Především do Turecka a jím ovládaných území, včetně Persie. Pod názvem santúr stal důležitou součástí tamější hudby.
Po té, co se v 19. století, rozšířilo použítí klavíru, stává se cimbál především nástrojem lidové hudby. Objevuje se v hudebních souborech společně s houslemi a kontrabasem. Ve východní Evropě se používá cimbál společně s dechovými nástroji (především k klarinetem) a bubnem.
Cimbál se stává nedílnou součástí lidové hudby v Rumunsku a Maďarsku. Na cimbál často hráli Romové. Z Maďarska se cimbál rozšířil na Slovensko a později i na Moravu jako tzv. cimbálová muzika.
[editovat] Cimbál ve vážné hudbě
Cimbál se prosadil i ve vážné hudbě zejména díky F. Lisztovi a dalším maďarským skladatelům Některá díla
- F. Liszt - Ungarischer Sturmmarsch, 1876
- F. Liszt - 6. Uherské rapsodie
- B. Bartók - Rapsodie č.1 pro housle a orchestr, 1928
