Ekonomika Kosova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ekonomika Kosova je jedna z nejslabších v Evropě.

I přes rozvoj v časech Jugoslávie bylo Kosovo stále nejzaostalejší částí země. Po pádu socialismu však místo reforem hospodářství přišla krize, kterou návíc zhoršily národnostní problémy mezi Srby a Albánci a poté i válka. Izolace některých částí země a rozvoj černé a šedé ekonomiky navíc celou situaci také zhoršují; zatím nevyřešený statut republiky odrazuje mnohé zahraniční investice.

[editovat] Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt a jeho růst od 90. let 20. století velmi kolísal; od záporných čísel až k dvouciferným kladným. Od roku 2004 je však vidět mírné oživení (tříprocentní růst). Zahraniční dluhy Kosova jsou značné, dosahují 70 % HDP. Mnoho obyvatel Kosova žije v zahraničí a část svých výdělků posílají zpět do vlasti; toto tvoří zhruba 13 % domácího produktu. Problémy s inflací vyřešilo zavedení eura.

[editovat] Ekonomické problémy

Od roku 1999, kdy je Kosovo pod správou OSN, přišly do země různé investice, většinou směřovaly do obchodu a stavebnického průmyslu. Velkým problémem je však nedostatečné a nespolehlivé zásobování elektrickou energií, což omezuje dnes tak malý soukromý sektor. Nezaměstnanost je velmi vysoká, její míra se pohybuje okolo 40 až 50 % práceschopného obyvatelstva. 37 % obyvatel žije pod hranicí chudoby; jedná se většinou o příslušníky národnostních menšin.

[editovat] Zahraniční obchod

Správu zahraničního obchodu a daní vykonávají úřady OSN UNMIK. Kosovo již není se Srbskem v celní unii, zato podepsalo smlouvu o volném obchodu s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Albánií a Republikou Makedonie. Právě s ní také kosovské podniky nejvíce obchodují.