Ekonomika Maďarska
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ekonomika Maďarska patří k méně rostoucím, avšak relativně silnějším středoevropským ekonomikám. Je srovnatelná s ekonomikou Česka a v některých ohledech též i polskou.
Obsah |
[editovat] Historický vývoj
[editovat] Meziválečné Maďarsko
Maďarská ekonomika již v dobách vzniku státu, tj. roku 1918, se propadla okamžitě do krize. Důvodem pro to bylo odtržení pohraničních území (Slovenska, Podkarpatské Rusi, Sedmihradska, Vojvodiny, Chorvatska a Burgenlandu) a zpřetrhání dlouholetých ekonomických vazeb mezi centrem státu a jeho okraji, bohatými na suroviny. Krize, která ve 20. a v 30. letech nakonec vedla k vytvoření autoritativního režimu, se projevila například pádem domácí měny a nepomohly ji ani špatné vztahy republiky se svými novými sousedy, převážně s Československem a Rumunskem.
[editovat] Socialistické Maďarsko
Po roce 1945 se Maďarsko začalo postupně začleňovat do východních struktur a svojí ekonomiku vázat na SSSR a další lidově demokratické státy. Právě odsud přišlo mnoho investic, tehdejší vláda navíc podporovala překotnou industrializaci v stalinistickém stylu. Podniky byly znárodněny, zemědělství zkolektivizováno. Tento model národního hospodářství fungoval po celá 50. léta, ke změně došlo až v roce 1968. Tehdy se Maďarsko pootevřelo zahraničnímu obchodu a umožnilo do jisté omezené míry fungování trhu (známé též pod názvem gulášový socialismus). Díky tomu se země těšila z jedné z nejvyšších životních úrovní v celé RVHP (po NDR a ČSSR), problémy se ale objevily v zemědělství a průmyslu, kde začaly výrobní technologie zastarávat. Začal se též zvyšovat i státní dluh; během 70. a 80. let narostl zhruba patnáctinásobně.
Situace se postupně zhoršovala, což donutilo vládu v roce 1988 systém ještě více upravit směrem k západním ekonomikám. Vznikl dvoustupňový bankovní systém, zavedeny byly nové daně (například daně z příjmu). Země se tak pomalu začala připravovat na ekonomiku volného trhu, která přišla po roce 1989.
[editovat] Postkomunistická éra a integrace do západních struktur
Mezi lety 1990 a 1994 tehdejší premiér József Antall provedl rozsáhlé liberalizace, též byla přepracována i daňová soustava. S financováním také pomáhal i několik prvních let od revoluce i Mezinárodní měnový fond. Mnohé služby, jež byly socialistickými vládami dotované, najednou být přestaly, což vedlo k zvýšení cen například za dopravu, léky, energie a jídlo. Velké množstní podniků bylo privatizováno, jiné se ale nepřizpůsobily trhu a zkrachovaly, či se musely radikálně přeorientovat (Ikarus). HDP se propadl, protože ustal vývoz na východ, převážně do zemí bývalého SSSR. Narostla též i nezaměstnanost, státní rozpočty končily zásadně deficitem.
Tehdejší premiér Gyula Horn se v březnu 1995 pokusil celou situaci vyřešit velkou privatizací mnohých státních podniků. Klesly také i výdaje vlády. Podíl veřejného sektoru na tvorbě HDP poklesl z 62 % na méně než 50 %. To nastartovalo pomalu také i ekonomický růst, v první polovině prvého desetiletí 21. století začal vzestup v porovnání s posledními lety vskutku nevídaný. Též mu napomohl i vstup do EU v květnu 2004.
Avšak poté se situace opět začala horšit, především díky zvyšujícímu se tempu zadlužování vlády premiéra Ference Gyurcsánye a též i zastavením některých důležitých reforem. Díky tomu tak například může Maďarsko patřit k posledním zemím EU, přijatým v roce 2004, které zavede jako svoji měnu euro.
Albánie • Andorra • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Závislá území či neuznávané státy: Faerské ostrovy • Gibraltar • Kosovo • Podněsteří
