Srbové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Srbové (srb. Срби) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (6 700 000) a v Bosně a Hercegovině -většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (200 000 - r.2003) a Chorvatsku (200 000 - r.2001). Velké skupiny Srbů údajně žijí také v Německu (700 000), USA (600 000), Rakousku (175 000 - r.2001), Kanadě (120 000), a v řadě dalších, většinou evropských států. V České republice žije kolem 1 800 Srbů (r.2001).

Jazykem je srbština (srbochorvatština), písmo je cyrilice a latinka.

Srbové od pohanství konvertovali na křesťanství před velkým schizmatem; ti, kteří po této údálosti žili v sféře vlivu ortodoxní církve se stali pravoslavní, ti ve sféře vlivu katolické církve katolíci, ale díky tureckému vlivu jsou někteří Srbové i muslimové.

Předkové Srbů začali přicházet na Balkán od 6. století, postupně si podmanili místní romanizované illyrské a trácké kmeny, které byly před příchodem Slovanů ovlivněny i Vizigóty.

V minulosti se za Srby považovali i členové některých národů, kteří se časem začali citit zvláštními etniky. Takto se stalo s Makedonci, kteří do roku 1945 byli povážováni za Srby žijicí v tehdejší srbské části Makedonie (Vardarská Makedonie). Posledním příkladem jsou Černohorci, kteří také oficiálně existují od roku 1945. Ale teprve v devadesátích letech se vetšina obyvatel Černé Hory začala cítit Černohorci jako zvláštním etnikem (narozdíl od dřívějška, kdy také byli Černohorci, ale pouze jako obyvatelé Černé Hory, tzn. jako Srbové).

Národy označované jako Srbové žili i na území Čech (srovnej názvy lokalit Srbsko u Berouna, Srbská Kamenice apod.). Polohistorický kmen Pšovanů žijící v devátém století v okolí Mělníka byl také řazen k Srbům. Lužičtí Srbové dodnes obývají oblast Lužice severně od Čech. Šlo však o západní Slovany, nikoli jižní, jako jsou vlastní Srbové.

[editovat] Znamí Srbové

Vědci Nikola Tesla, Mihajlo Pupin, Milutin Milanković, Mileva Maričová (matematička a první manželka Alberta Einsteina), Ruđer Bošković, Ognjeslav Kostović Stepanović; spisovatelé Ivo Andrić i Miloš Crnjanski; Vuk Karadžić - reformátor jazika; sportovci Vlade Divac, Dragan Džajić, itd.