Fridrich Vilém I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Friedrich Vilém I. (vládl 1713-1740) byl král absolutista, spořivý, náladový, hrubý, přesný, a vychovaný v kalvinistickém a merkantilistickém duchu a se silným smyslem pro povinnost. Tento monarcha, současníky nazýván „kaprál na trůně“, chodil celý život v modré uniformě a založil tak tradici pruských králů.

Byl vzděláním a intelektem velmi prostý. Již v mládí si vyzkoušel na svém statku ve Wusterhausenu (kde bydlel a odkud vládl), jak by fungovala jeho koncepce vojenského státu. Záhy po svém nástupu zavedl přísný systém úspor a reforem (školství, nucená kolonizace, zpřísnění trest, atd.). Drastické omezení státních výdajů a zrušení přebytečných byrokratických funkcí přineslo obdivuhodný výsledek - dostatek peněz ve státní pokladně (na úkor měst a vesnic). Více než 80 procent státních příjmů věnoval své jediné opravdové lásce - armádě. Její stav se během jeho vlády zdvojnásobil a dosáhl počtu 80 000 mužů (při 2,5 milionu obyvatel Pruska). Pruská armáda patřila početně na čtvrté místo v Evropě, byla však nejlépe vycvičená a nejdisciplinovanější.

Právě v době vlády Friedricha Viléma I. můžeme najít kořeny později proslulé militarizace pruské společnosti. Pruský král však nebyl králem války. Naopak se válečným konfliktům vyhýbal. Jedinou výjimkou byla severní válka. Spojencem Ruska se však stal teprve roku 1715, když už byla porážka Švédska takřka neodvratná. Odměnou mu byl zisk další části Pomořanska včetně ústí řeky Odry. Chtěl nechat za dezerci z armády (za něj velmi častá) popravit vlastního syna, ale nakonec byl přemluven a syn dostal milost. Od roku 1734 byl na vozíčku (140 cm v pase, 130 kg).