Halldór Kiljan Laxness
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Halldór Kiljan Laxness, vlastním jménem Halldór Gudjónsson, (23. dubna 1902 – 8. února 1998) byl islandský prozaik, básník, dramatik, esejista a překladatel. Vyrůstal na statku rodičů Laxnesi, studoval na gymnáziu v Reykjavíku, od roku 1919 cestoval po Skandinávii a Evropě. Roku 1922 konvertoval ke katolicismu, dokonce 8 měsíců strávil v kláštěře Clerveaux v Lucembursku, kde přijal křestní jméno Kiljan. Vliv konverze ustoupil za pobytu na Islandu v létě 1926 – 1927, kde se tačal zajímat o příčiny islandské chudoby, a v USA (1928 – 1930), kde se snažil proniknout do hollywoodské filmové produkce. Právě ve Spojených státech dospěl k marxistickému smýšlení a vzplanul pro socialismus. Ve 30. a 40. letech 20. století byl jedním z nejaktivnějších levicových intelektuálů a komentátorů doby. Jeho knihy většinou vyvolávaly politické debaty. V roce 1955 se stal laureátem Nobelovy ceny za literaturu. V 60. letech se definitivně rozešel s levicovou politikou.
Psal historické a společenské romány, životopisná díla i divadelní hry. Celé jeho dílo je opředeno ironickým humorem. V realistických románech řešil soudobé problémy, v 60. letech napsal několik experimentálních dramat se silným vlivem magična.
