Lucembursko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o Lucemburském velkovévodství. O belgické provincii pojednává článek Lucembursko (belgická provincie).

Lucembursko, plným českým oficiálním názvem Velkovévodství lucemburské, je vnitrozemský stát na západě Evropy sousedící s Francií, Německem, a Belgií.

Grand-Duché de Luxembourg Großherzogtum Luxemburg Grousherzogdem Lëtzebuerg Velkovévodství lucemburské
vlajka znak

Rozloha	2 586 km² (166. na světě) z toho zanedbatelně % vody
Počet obyvatel	442 972 (168. na světě, 2003)
Hustota zalidnění	171 / km²
Jazyk	lucemburština, němčina, francouzština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	Protestantství
Nejvyšší bod	Burgplatz (559 m n. m.)
Hlavní město	Lucemburk
Státní zřízení	velkovévodství
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Velkovévoda	Henri von Luxemburg
Předseda vlády	Jean-Claude Juncker
Hymna	Ons Hémécht
Vznik	1815 ()
Měna	euro (do roku 2002 lucemburský frank) (EUR)
ISO 3166-1	442 LUX LU
MPZ	L
Doména	.lu
Telefon	+352
Časové pásmo	UTC +1

[editovat] Dějiny

Dějiny samostatného Lucemburska se odvíjejí od vzniku lucemburského hradu. Okolo hradu postupně vznikalo středověké město, jenž se stalo střediskem nevelkého, leč svojí polohou nikoliv nepodstatného panství. Lucemburské hrabství vzniklo roku 963 a na vévodství bylo povýšeno roku 1354 Karlem IV.. Ten byl zároveň českým králem. Na český trůn se Lucemburkové dostali v roce 1310, kdy se Jan Lucemburský oženil s Eliškou Přemyslovnou. Po dlouhém období nadvlády jiných zemí získalo Lucemburské velkovévodství samostatnost v 19. století.

Lucembursko zpočátku vystupovalo jako neutrální země. Po opakovaném obsazení ze strany Německa však bylo nuceno tento stav změnit. Po druhé světové válce stálo Lucemburské velkovévodství u zrodu Severoatlantické aliance, Organizace spojených národů a Evropského hospodářského společenství.

[editovat] Politika

Hlavní článek: Politický systém Lucemburska

Lucembursko je dědičnou konstituční monarchií. Podle ústavy z roku 1868 je výkonná moc soustředěna do rukou velkovévody a kabinetu, jenž se skládá z předsedy vlády a několika dalších ministrů.

Zákonodárná moc spočívá v rukou členů poslanecké sněmovny volené obyvatelstvem přímo na 5 let. Druhá komora, „Conseil d'Etat“ (Státní rada), je složena z 21 řadových občanů a plní poradní úlohu při poslanecké sněmovně. Její členové jsou jmenováni velkovévodou.

[editovat] Správní rozdělení

Lucembursko má tři okresy nazvané podle svých správních středisek: Kostelec (Diekrich) Grevenmacher Lucemburk

[editovat] Zeměpis

Lucembursko má kopcovitou krajinu. Nejvyšší horou země je Burgplatz (559 m n. m.) v severní části země, kde se rozprostírá část Arden.

Východní hranici země utvářejí tři řeky: Mosela, Our, a Sûre

Hlavní město Lucemburk je zároveň největším městem v zemi. Mezi další důležitá sídla patří Esch-sur-Alzette, Echternach, Diekirch, Differdange, Dudelange a Sanem.

[editovat] Hospodářství

Lucembursko má nejvyšší HDP na hlavu v celém světě (přepočteno dle parity kupní síly činil v roce 2003 $55100). Příčinou této vysoce nadprůměrné hodnoty je, že asi třetinu pracovních sil (cca 100.000) tvoří příslušníci okolních států, kteří do Lucemburska dojíždějí a nejsou tudíž do obyvatelstva započítáni. Zemědělství je zastoupeno pouze 0,5 procenty v celkovém HDP. Služby naopak tvoří přes 80 %: v Lucembursku sídlí přes 200 bank. Důležitá je též průmyslová výroba, hlavně průmysl slévárenský, který je ale v celkovém úpadku.

EU je jednoznačně největším obchodním partnerem Lucemburska; obchod s ní tvoří téměř 86 % celkové zahraničněobchodní výměny země. V hlavním městě má sídlo několik mezinárodních institucí, včetně institucí EU (Evropský statistický úřad Eurostat, Evropský soudní dvůr, generální sekretariát Evropského parlamentu, Evropská investiční banka aj.).

vojenská hudba Lucemburska

[editovat] Obyvatelstvo

Složení obyvatelstva je velmi pestré, což je dáno vysokou životní úrovní, nízkou nezaměstnaností, a jinými faktory. Hlavně slévárenský průmysl do země v minulosti přilákal mnoho Portugalců a Italů, kteří dnes tvoří významnou menšinu v zemi.

87 % obyvatel je římskokatolického vyznání. Ostatní jsou evangelíci, Židé, a muslimové.