Iracionální číslo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V matematice je iracionální číslo každé reálné číslo které není racionálním číslem, tedy takové, které nelze vyjádřit ve tvaru zlomku, tzn. nelze jej zapsat jako podíl dvou celých čísel
- a/b
kde a a b jsou celá čísla a b není nula. Takové číslo má neukončený a neperiodický desetinný rozvoj.
Mezi nejznámější iracionální čísla patří například Ludolfovo číslo nebo Eulerovo číslo. Tato čísla jsou dokonce transcendentní – neexistuje žádný polynom s celočíselnými koeficienty, jehož by byly řešením. Příkladem čísla, které je iracionální, ale ne transcendentní, je .
[editovat] Historie
Objev je připisován matematikovi Pythagorovy školy jménem Hippasus, který dokázal, že uhlopříčka jednotkového čtverce nemůže být vyjádřena racionálním číslem. Podle pověsti byl Hippasus svržen z lodi do moře a utopen, aby tento objev zůstal utajen.
[editovat] Důkaz
Dokázat existenci iracionálního čísla lze následujícím postupem.
- Předpokládejme, že
je racionální číslo, což znamená, že by měla existovat přirozená čísla a,b taková, že
, přičemž budeme předpokládat, že daná čísla a,b nemají společného dělitele
- Umocněním obou stran
dostaneme
, neboli a2 = 2b2.
- Podle předchozího bodu je a2 sudé číslo. Využijeme-li toho, že druhá mocnina sudého čísla je opět sudé číslo, zatímco druhá mocnina lichého čísla je lichým číslem, můžeme tvrdit, že číslo a je sudé.
- Je-li číslo a sudé, je možné jej vyjádřit jako a = 2r, kde r je libovolné přirozené číslo.
- Dosadíme-li a = 2r do vztahu a2 = 2b2, dostaneme 4r2 = 2b2, což lze upravit na 2r2 = b2.
- Podle posledního vztahu je však číslo b2 sudé. Podobně jako v případě čísla a2 lze ukázat, že také číslo b je sudé.
- Obě čísla a i b jsou sudá a tedy dělitelná 2. To je však v rozporu s předpokladem, že čísla a,b nemají společného dělitele. Původní předpoklad o existenci přirozených čísel a,b tey neplatí a číslo
nelze vyjádřit ve tvaru zlomku, což znamená, že číslo
je iracionální.
Důkaz iracionality Ludolfova čísla resp. Eulerova čísla je obtížnější a podařil se teprve v druhé polovině osmnáctého století.
Dokázat existenci iracionálních čísel je možné také nekonstruktivně. Protože každé racionální číslo je možné vyjádřit podílem dvou celých čísel, racionálních čísel je spočetně mnoho. Ale reálných čísel je nespočetně mnoho, tedy více než racionálních, a proto musí existovat iracionální čísla.
[editovat] Reference
- Keith Devlin: Jazyk matematiky, Argo 2003, ISBN 80-7203-470-7