Izoglosa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Izoglosa je hranice územÃ, kde se vyskytuje daný jazykový jev, resp. jde o linii na mapÄ›, která toto územà vymezuje.
Izoglosa obvykle netvořà ostrý pÅ™edÄ›l, ale oznaÄuje nejzazÅ¡Ã hranici výskytu daného jevu. Mezi izoglosami dvou konkurenÄnÃch jazykových jevů pak existuje územÃ, které pÅ™edstavuje plynulý pÅ™echod mezi tÄ›mito jevy – jazykové kontinuum.
Izoglosy mohou probÃhat buÄ samostatnÄ›, nebo vytvářet svazky, které svÄ›dÄà pro existenci hranice mezi dvÄ›ma nářeÄÃmi.
[editovat] Druhy izoglos
Izoglosy ohraniÄujà různé druhy jazykových jevů. Podle toho pak rozliÅ¡ujeme izoglosy na:
- izofony – oddÄ›lujà různé podoby hláskoslovÃ, napÅ™. ruka x roka;
- izomorfy – oddÄ›lujà různé morfologické a slovotvorné jevy, napÅ™. Äernej x Äerný, slepice x slÃpka;
- izo(syn)taxy – oddÄ›lujà odliÅ¡né sytaktické jevy, napÅ™. (ne)rozliÅ¡ovánà mÃsta a smÄ›ru: kam jdeÅ¡? x kde jdeÅ¡?;
- izolexy – oddÄ›lujà oblasti rozdÃlným pojmenovánÃm dané skuteÄnosti (lexikálnà jevy), napÅ™. vesnice x dÄ›dina;
- izosémy – oddÄ›lujà oblasti s různým významem (sémantikou) téhož slova, napÅ™. járek ve významu „rýha, stružka“ x „potůÄek“;
- izofráze – oddÄ›lujà oblasti s různou frazeologiÃ, napÅ™. stojà jak svatý za dÄ›dinou x stojà jak svatý v rampuchu (stojà neÄinnÄ› a pÅ™ihlÞÃ).
[editovat] Reference
- KarlÃk P., Nekula M., Pleskalová J. (ed.). Encyklopedický slovnÃk ÄeÅ¡tiny. Nakl. Lidové noviny. Praha 2002. ISBN 80-7106-484-X.