Jan Čep

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan Čep (31. prosince 1902, Myslechovice u Litovle – 25. ledna 1974, Paříž), byl český spisovatel a překladatel katolické orientace (němčina, angličtina, francouzština, italština)

Vystudoval pražskou filosofickou fakultu. Osobně znal spisovatele, jako byli František Halas nebo Egon Hostovský. 26. února 1948 byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů a v srpnu 1948 emigroval přes Františkovy Lázně do Francie (Paříž), kde i zemřel a byl pochován. Domů se již nikdy nevrátil.

V letech 1951 – 1954 žil v Mnichově, kde působil v rádiu Svobodná Evropa, po roce 1954 se vrátil do Paříže, pro Svobodnou Evropu pracoval dále jako zpravodaj.

Mimo svoji vlast se necítil šťastný, protože k ní měl velmi silný vztah. Několikrát vážně přemýšlel o tom, že se stane knězem, ale nakonec se roku 1954 oženil.

Roku 1965 prodělal mozkovou mrtvici, což mu znemožnilo další veřejnou činnost.

[editovat] Dílo

Jeho tvorbu výrazně ovlivnil pobyt u kněze Josefa Floriana ve Staré Říši. Psal krátké, jazykově velice pěkně zpracované prózy. V emigraci psal především esejistická díla.

Dvojí domov – (1926), povídky
Vigilie
Cesta na jitřní
Zeměžluč – (1931) jedná se o spojení dvou knih (Dvojí domov a Vigilie). Hrdinové zde překonávají těžký osud návratem k rodovým tradicím a náboženskou vírou.
Letnice – (1932)
Hranice stínu – (1935) hrdina Čepova jediného románu, učitel Randa, se po milostném zklamání a existenční prohře vrací do rodného kraje, svěřuje se svému dědečkovi a ve vesnickém prostředí a víře mizí jeho deprese a nachází smysl svého života.
Modrá a zlatá – (1938) – opět se zde objevuje návrat do rodného kraje.
Tvář pod pavučinou – (1941), Vrací se ke svému oblíbenému tématu (návrat) a ještě přidává nostalgii a tragický pocit ze smrti.
Polní tráva
Lístky z alba – (1944)

[editovat] V emigraci

Rozptýlené paprsky – 1946
Cikáni – francouzsky psané povídky
Malé řeči sváteční – eseje
O lidský svět – 1953 rozhlasové úvahy
Samomluvy a rozhovory – 1959
Zápisky Jiljího Klena – 1963, próza
Poutník na zemi – 1965, eseje
Sestra úzkost (1975, posmrtně v Římě) – autobiografické eseje (vzpomínková kniha)