Jan Weinert
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Weinert (18. prosince 1914, Praha-Karlín - 17. listopad 1939 Praha) byl středoškolský pedagog a studentský funkcionář, který byl popraven 17. listopadu 1939.
Jan Weinert vystudoval gymnázium v pražské Libni a po té bohemistiku a germanistiku na Filosofická fakulta Univerzity Karlovy Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1937 začal vyučovat na pražských středních školách (Ahteneum, anglické gymnasium, reálné gymnasium v Praze XIV). Během svých studí se začal angažovat v studentských organizacích. Mezi lety 1936 a 1937 působil jako jednatel Svazu československého studentstva v Praze a v letech 1937-38 byl jeho předsedou. V září 1939 se stal předsedou Svaz českého studentstva v ČecháchSvazu českého studentstva v Čechách.
V politice byl nacionalisticky orientován a v době 1. republiky byl členem Národního sjednocení. V roce 1938 byl funkcionářem Mladé generace Národního sjednocení, později působil i v mládežnických organizacích Mladá Národní jednota a Mladé Národní souručenství.
26. října 1939 přednesl odvážný projev o 28. říjnu, ve kterém mimo jiné prohlásil německou okupaci a Protektorát Čechy a Morava za dočasnou záležitost. 15. listopadu intervenoval na policejním ředitelství ve prospěch studentů zadržených po pohřbu Jana Opletala. Ve večerních hodinách 16. listopadu 1939 byl zatčen gestapem během schůze Svazu českého studentstva v Čechách, která se konala v ústředí Národního studentského svazu v Hopenštokově ulici a kterou Weinert řídil. Následujícího dne bez soudu popraven v ruzyňských kasárnách.
[editovat] Reference
- Pasák, Tomáš: 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova, Univerzita Karlova, Praha, 1997 ISBN 80-7184-255-9
- Leikert, Jozef: Černý pátek sedmnáctého listopadu, Univerzita Karlova, Praha, 2001 ISBN 80-238-7632-5
[editovat] Externí odkazy
- Jan Weinert – životopis na stánkách http://valka.cz
