Karel Schwarzenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karel Schwarzenberg (*10. prosince 1937 v Praze) – v němčině používá jméno Karl Fürst zu Schwarzenberg, nebo Karl von Schwarzenberg, plným jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg – je potomkem šlechtického rodu Schwarzenbergů, bývalým vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla a v současnosti senátorem a ministrem zahraničních věcí.

Je nejstarším synem Karla, 6. knížete Schwarzenberga (1911–1986) a jeho manželky Antonie, princezny z Fürstenbergu. Jeho bývalá manželka Tereza (potomek hraběcího rodu von Hardegg, s níž se oženil v roce 1967 a rozvedl se v roce 1988) porodila v době manželství tři děti: Jana Nepomuka (* 1967), Annu Karolínu (* 1968, provd. „Morgan“) a Karla Filipa (* 1979, adopt. „Prinzhorn“).

Žije střídavě ve Švýcarsku, na rodovém zámku Schwarzenberg v bavorském Scheinfeldu, ve Dřevíči u Berouna, na Orlíku, v Praze, nebo ve vídeňském paláci Schwarzenberg. Často jako své povolání uvádí lesník a/nebo hostinský. Také se označuje za středoevropana se švýcarským pasem (Schwarzenbergové mají od středověku curyšské občanství, Karel má i české).

Pochází z mladší, tzv. orlické větve rodu, založené Karlem (1771 — 1820) mladším synem Jana Nepomuka 5. knížete Schwarzenberga a slavným vojevůdcem napoleonských válek. V roce 1962 byl adoptován členem starší, hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, Jindřichem. V roce 1957 maturoval ve Vídni a začal studovat práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově, studia ale neukončil, když se musel věnovat správě majetku poté, co jeho adoptivní otec předčasně zemřel v roce 1965.

Roku 1979 Karel získal dědictví po adoptivním strýci Josefovi, stal se hlavním představitelem rodu, a tak v sobě spojil obě jeho větve i jejich majetek. Jeho adoptivní sestra Alžběta Pezoldová, dcera výše zmíněného Jindřicha Schwarzenberga, však toto dědictví napadla a snaží se o navrácení majetku hlubocko-krumlovské větve do svých rukou.

[editovat] Politika

Karel Schwarzenberg od mládí podporoval snahy o návrat demokracie do Československa. Po roce 1968, po potlačení „Pražského jara“ podporoval československý disent. Tak například na rodinném zámku v bavorském Scheinfeldu založil Československé dokumentační centrum.

Od těch dob trvá také jeho přátelství s pozdějším prezidentem Václavem Havlem, od července 1990 do roku 1992 byl kancléřem jeho prezidentské kanceláře.

V roce 1984 byl zvolen předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, kterým byl do roku 1990. V roce 1989 byl společně s Lechem Wałęsou vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.

Stale se také členem představenstva Fora 2000 [1], založeného v roce 1996 Václavem Havlem, japonským filantropem Yohei Sasakawy a nositelem Nobelovy ceny Elieho Wiesela.

V listopadu 2004 byl ve svém volebním okrsku Praze 6 zvolen senátorem (na období 6 let, nominován US-DEU). Je členem ODA. V domácích kauzách se straní veřejných konfliktů, tak např. na podzim 2005 odešel ze Senátu před hlasováním o návrhu novely § 260 trestního zákona o zákazu propagace hnutí, která směřují k potlačování lidských práv a svobod.

Je členem poroty nadace Adalbert-Stiftung-Krefeld [2], která udílí mezinárodní cenu Adalbert-Preis.

V evropských kruzích, kde často i přednáší, hájí zájmy nových zemí Evropy, a také především Česka.

V Praze převzal týdeník Respekt, který financuje a jehož je vydavatelem. Podle některých kritiků zastupuje týdeník Respekt jeho hospodářské a politické zájmy.^{[chybí zdroj]}, podle redaktorů Respektu jim ale nechává zcela volnou ruku. V roce 2006 vzbudil kontroverzi vstup Zdeňka Bakaly do týdeníku s cílem jej ekonomicky sanovat.

Dne 21. prosince 2006 byla publikována informace o tom, že by se Karel Schwarzenberg měl stát českým ministrem zahraničních věcí nominovaným Stranou zelených. Podle prezidenta Klause je otázkou, zda z důvodů velmi křehkých vztahů s Rakouskem je Karel Schwarzenberg ideální osoba na tento post.^[1]

Dne 9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenován ministrem zahraničních věcí ČR.

[editovat] Předci, původ

Počátky rodu Schwarzenbergů se dají sledovat do 13. století, od kdy se podílejí na dějinách Evropy. Původem ze Scheinfeldu se jejich rodu rozšířil z Bavorska do Rakouska, Českých zemí – kde všude dodnes spravují značný majetek – i do Švýcarska.

V roce 1948 museli Karel a Antonie s dětmi uprchnout z Československa, kde jim do roku 1947 patřilo 11 zámků a 30.000 hektarů pozemků.

[editovat] Restituce

Karel Schwarzenberg po přesídlení do České republiky bez větších problémů restituoval majetek krumlovské větve Schwarzenbergů, do níž patřil po svých rodičích. V pozdější fázi restitucí jeden ze Schwarzenbergových oponentů, bývalý komunistický generální prokurátor Jaroslav Krupauer, který odmítal vydat hájenku ve Smetanově Lhotě, soudně zpochybnil jeho dědická práva vůči majetku biologických rodičům s poukazem na to, že byl v Rakousku adoptován svým strýcem do hlubocké větve, jež by k restituci oprávněna nebyla. Do kolize se tak dostalo české právo, podle kterého dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, a rakouské právo, podle kterého nezanikají. Soud po vyslechnutí znalců mezinárodního práva stanovil, že směrodatné je v tomto případě rakouské právo a že tedy Schwarzenbergova dědická práva nezanikla.