Ladislav Pohrobek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ladislav Pohrobek (12. února 1440 Komárno – 23. listopadu 1457 Praha) z rodu Habsburků byl od roku 1444 uherským a od 1453 také českým králem.

Obsah 1 Král dítě 2 Záhadné úmrtí 3 Dědictví 4 Přečtěte si 5 Podívejte se též na

[editovat] Král dítě

Ladislav byl čtvrtým dítětem českého, uherského a německého krále a rakouského vévody Albrechta II. (V.) Habsburského a jeho choti Alžběty Lucemburské. Protože se narodil až čtyři měsíce po smrti svého otce, byl nazýván Pohrobkem. Jeho matka se všemožně snažila prosadit synova dědická práva především na vládu v Uhrách, kde měl jeho nároky hájit Jan Jiskra z Brandýsa, kterého přijala do svých služeb. Uherský sněm však Ladislavovy nároky odmítl a zvolil si za svého panovníka polského krále Vladislava Jagellonského. Důvodem bylo stoupající turecké nebezpečí, které vyžadovalo, aby v čele království stál dospělý král, schopný řídit obranu země. V Čechách propukla po Albrechtově smrti anarchie.

Koncem roku 1442 zemřela malému Ladislavovi také matka a poručníkem se stal jeho strýc Fridrich III., který byl po Albrechtově smrti zvolen římským králem.

Roku 1444 padl Vladislav Jagellonský na křížové výpravě proti Turkům u Varny. Poté uherský sněm uznal dědické nároky Ladislava Pohrobka a přijal ho za svého krále. Správcem království po dobu Ladislavovy nezletilosti se stal slavný vojevůdce, sedmihradský vojvoda János Hunyady. Roku 1453 byl mladý panovník konečně zvolen a korunován také českým králem. Zde vykonával správcovskou funkci Jiří z Poděbrad.

[editovat] Záhadné úmrtí

Ladislavovi nebylo dopřáno dlouhé panování. Roku 1457 přijel do Čech, aby se ujal vlády a seznámil se s českou společností a prostředím, neboť si Prahu zvolil za své rezidenční město. Zde se také měla uskutečnit jeho svatba s francouzskou princeznou Magdalenou, dcerou krále Karla VII. Do Francie bylo vysláno poselstvo v čele s českým šlechticem Zdeňkem ze Šternberka, které mělo požádat o princezninu ruku a doprovodit nevěstu do Čech. Během příprav na svatbu se však sedmnáctiletý král náhle roznemohl a po pouhých třech dnech zemřel. Vzhledem k tomu, že se dosud těšil plnému zdraví, vznikla v té době i později celá řada dohadů o možné příčině královy smrti. Jedni usuzovali na otravu a podezřívali z ní Jiřího z Poděbrad, který poté získal královský trůn. Druzí se domnívali, že šlo o morovou nákazu. Teprve nedávno dospěl antropolog MUDr. Emanuel Vlček po posouzení králových kosterních pozůstatků k názoru, že Ladislav trpěl zhoubnou formou leukémie.

[editovat] Dědictví

Ladislavovou smrtí skončil první pokus v dějinách střední Evropy vytvořit mohutné podunajské soustátí, jenž inicioval Ladislavův děd Zikmund Lucemburský Toto soustátí, které mohlo nastavit hráz pronikání Osmanů do nitra Evropy, bylo odsouzeno k zániku právě okamžiku, kdy bylo obrany nejvíce zapotřebí, krátce poté, co Turci dobyli Konstantinopol. Spor o dědictví po Ladislavu Pohrobkovi postavil na řadu desetiletí proti sobě dvě v té době nejmocnější dynastie ve střední Evropě: Habsburky, kteří se snažili uhájit to, co získal Albrecht II. sňatkem s dědičkou Lucemburků Alžbětou, a Jagellonce, opírající své nároky na českou a uherskou korunu o dědická práva Ladislavovy sestry Alžběty Habsburské. S ní se roku 1454 oženil polský král a litevský velkokníže Kazimír IV. Ovládnout české a uherské království a připojit je k dosavadním državám by pro oba rody znamenalo získat převahu ve východní části střední Evropy. Naděje císaře Fridricha III. ani Kazimíra Jagellonského se však nesplnily, neboť jak v Uhrách, tak v zemích Koruny české byli zvoleni králové z domácích šlechtických rodů, Hunyadyho syn Matyáš zvaný Korvín a Jiří z Poděbrad.

[editovat] Přečtěte si

• Urbánek, R., Věk Poděbradský II. a III., Praha 1918, 1930
• Urbánek, R., Konec Ladislava Pohrobka, Praha 1924

[editovat] Podívejte se též na

• Seznam hlav českého státu