Ledce (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.

Ledce
znak vlajka
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0623 583278
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Brno-venkov (CZ0623)
obec s rozšířenou působností:	Židlochovice
pověřená obec:	Židlochovice
historická země:	Morava
katastrální výměra:	3,64 km²
obyvatel:	210 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 3' 5"
zeměpisná délka:	16° 33' 25"
nadmořská výška:	200 m
PSČ:	664 62
základní sídelní jednotky:	1
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Ledce 1 66462 Hrušovany u Brna
starosta:	Jiří Vondráček
Oficiální web E-mailová adresa

Obec Ledce se nachází v okrese Brno-venkov, kraj Jihomoravský, nedaleko Sobotovic, na jih od Brna. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 210 obyvatel.

[editovat] Historie

Přírodní podmínky a archeologické nálezy

Katastr obce Ledce se nachází při okraji Dyjsko-svrateckého úvalu v geomorfologickém podcelku Rajhradská pahorkatina, okrsku Syrovická pahorkatina. Jedná se o nížinnou pahorkatinu na neogenních sedimentech a říčních terasách. Převažuje plochý reliéf v nadmořské výšce mírně nad 200 metrů, který je v severní části katastru přerušen úvalovitým údolím říčky Šatavy. Její tok je napřímen a zahlouben v údolní nivě o šíři až 300 metrů, z níž se oboustranně zvedají strmé svahy. Nejvyšší nadmořské výšky 230 metrů nad mořem dosahuje katastr Ledců v severovýchodní části, nejníže je položena niva Šatavy na jihovýchodním okraji katastru (190 metrů n. m.).

Podloží neogenních vápnitých jílů je zde překryto až desítky metrů silnými štěrkopískovými terasami řeky Jihlavy, která kdysi zřejmě protékala současným údolím Šatavy. V těchto vrstvách se těží jednak betonářské písky, jednak živcové keramické suroviny. Značnou část katastru zaujímají plochy chráněných ložiskových území a vyskytují se zde také svážná území.

Zejména v severní části katastru jsou písčité vrstvy překryty sprašemi a převládajícím půdním typem jsou černozemě typické na spraších. V jižní části katastru je překryv spraší mělčí a do půdního profilu černozemí zde zasahují písčité spodiny. Jedná se o výsušné půdy. Údolní dno Šatavy je vyplněno aluviálními sedimenty, půdním typem jsou zde hluboce oglejené nivní půdy. Hladina podzemní vody však poklesla zahloubením potočního koryta.

Klimatické poměry jsou charakterizovány velmi dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou a suchou, až velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Celé katastrální území Ledců leží v povodí říčky Šatavy, která je pravostranným přítokem řeky Svratky.

Biogeografická charakteristika území je dána tím, že leží při okraji severního distriktu panonské biogeografické provincie v blízkosti jejího styku s hercynskou podprovincií středoevropského listnatého lesa. Podle fytogeografického členění České republiky se jedná o fytogeografický obvod Panonské termofytikum, fytogeografický okres č. 16 – Znojemsko-brněnská pahorkatina.

V krajině od pravěku trvale osídlené se nezachovala žádná přirozená rostlinná společenstva. Zastoupení rostlinných druhů je velmi nízké. V malých lesích, zřejmě uměle založených na zemědělské půdě, převládá nepůvodní akát, který připouští jen několik vesměs ruderálních druhů. Nivní část katastru je převážně zorněna. Podél toku Šatavy se ojediněle vyskytují některé mokřadní druhy, jejichž společenstva se zachovala v trati „Na rybníkách“ při okraji katastru obce Sobotovice. Jedná se například o kyprej vrbici (Lythrum salicaria), pcháč šedý (cirsium canum), některé ostřice (Carex sp.) aj. Pouze na lesních okrajích a v některých sadech se zřídka vyskytují erotermofilní společenstva, ve kterých roste např. bojínek Boehmerův (Phleum boehmeri), pýr prostřední (Elytrigia intermedia), chřest lékařský (Asparagus officinalis), modřenec chocholatý (Muscari comosum) aj.

Strmé břehy písečných těžebních jam jsou potenciálním hnízdištěm břehule říční (Riparia riparia) či dokonce vlhy pestré (Merops apiaster), vzácných ptáků, kteří v sousedních katastrech hnízdí.

Celková rozloha katastrálního území je 364 hektarů. Katastr obce Ledce je podlouhlého tvaru severo-jižně orientovaného. Jižní část katastru je tvořena především plochým reliéfem polí s dobývacími prostory a chráněnými ložiskovými územími. Severní část je tvořena nivou říčky Šatavy. Samotná obec leží v nejnižší poloze na západní hranici katastrálního území. Okolní krajina je výrazně ovlivněna lidskou činností – zemědělstvím a těžbou písku.

Zastavěné území Ledců tvoří dva samostatné celky. Jádro tvoří původní obec při silnici na Sobotovice, podstatně později byla založena lokalita „Na Pindulce“. Při silnici Brno-Mikulov se rozkládají budovy bývalého vrchnostenského dvora, pozdějšího velkostatku. Urbanistická struktura obce je typem „ulicovité“ vesnice s aditivní skladbou.

Obcí procházejí státní silnice Rajhrad-Pohořelice (bývalá císařská poštovní silnice Brno-Mikulov, respektive Brno-Vídeň), Ledce-Sobotovice, Ledce-Medlov, Ledce-Bratčice.[1]

Nejstarší doklady osídlení území Ledců známe z období pozdní doby kamenné – eneolitu (3500-2000 př. Kr.). Od třicátých let 20. století jsou nalézány při těžbě písku hroby z eneolitického období. Většina nálezů pochází z bývalé Krčálovy a Jakšovy pískovny a z větší části náleží ke kultuře zvoncovitých pohárů, jeden nález pochází z období kultury šňůrové keramiky.

Nejstarší jsou doklady o osídlení lidem tzv. kultury se šňůrovou keramikou (2500-2000 př. Kr).[2] V roce 1955 byl v trati „Přední hony“ v bývalém Jakšově písečníku objeven pravděpodobně kostrový hrob, který byl zničen těžbou písku. Zásluhou dr. J. Dezorta se podařilo zachránit tři kamenné artefakty: rohovcová sekerka v půdorysu lichoběžníkového tvaru s přímým ostřím, škrabadlo a čepelovitý nástroj.[3] (obr. 1)

Nejčastější jsou z Ledců nálezy kultury zvoncovitých pohárů, která je na Moravě datována lety 2700-2000/1900 př. Kr.[4] Například v Krčálově pískovně za školou byly v průběhu několika let objevovány kostrové hroby, z nichž devět bylo zničeno. V letech 1936-1937 byly zachráněny tři kostrové a jeden žárový hrob s bohatou výbavou. Hroby obsahovaly zvoncové poháry a další keramiku, např. hrnce, mísu a džbánky, měděnou dýku s řapem (obr. 2), měděná šídla, kostěné knoflíky, jantarové korále a pazourkové čepelky.[5]

V říjnu 1952 bylo archeologickému ústavu v Brně telefonicky ohlášeno další porušení kostrových hrobů při odebírání písku v pískovně v Ledcích. Pískovna ležela na mírném návrší jihozápadně od obce, těsně za vesnicí po levé straně polní cesty z Ledců do Medlova. Odkryty byly dva hroby kultury zvoncovitých pohárů a jeden dvojhrob, který je přisuzován kultuře protounětické. Hroby měly bohatou výbavu a obsahovaly zvoncovité poháry (obr. 3 a, b), keramické výrobky a střepy, pazourkové nástroje, především pazourkové šipky (obr. 4), kostěné nástroje jako nožík, spinadlo, šídlo (obr. 5) a další předměty. Našly se také zbytky zpráchnivělého dřeva, které patrně pocházely z dřevěných rakví. Vedle těchto hrobů byly objeveny zbytky dalších dvou hrobů, těžce poškozených bagrem.[6]

Další hrob se dvěma kostrami kultury zvoncovitých pohárů odkryl archeologický průzkum na jaře 1962 při stavbě velké budovy pro hospodářské stroje v trati Ovčárna v základní jámě, vzdálené asi 600 metrů od státní silnice Brno-Mikulov. Byla v něm uložena jedna dospělá žena a druhá kostra pravděpodobně náležela také ženě, jejíž stáří nebylo možno určit. Tato žena měla v čelistech silně abradovaný tvrdý chrup a na jedné stoličce byl hluboký kaz až do dřeně, který měl za následek gangrénu. Hrob dále obsahoval vedle keramiky měděnou dýku s řapem.[7]

V roce 1955 byla dne 24. května poblíž sušárny tabáku Státního statku objevena kostra, z níž se dochovaly pouze chatrné zbytky. Podle dlouholebosti dr. Dezort usuzoval na kulturu únětickou.[8]

Nejmladší archeologický nález z ledeckého katastru pochází z doby laténské (400-0 př. Kr.), tedy z doby, kdy naši vlast obývali Keltové. Opět v pískovně Bernarda Jakše byly objeveny čtyři severojižně orientované kostrové hory, částečně zničené. Z nich se podařilo zachránit železné listové kopí ve zlomcích, železný náramek na ruce, zbytek galského železného meče, zlomky kování patrně ze štítu a další předměty.[9]

Další doklady k prehistorickým dějinám obce Ledce nemáme.

[1] Charakteristiky přírodních podmínek a urbanistické struktury byly převzaty z Územního plánu obce Ledce, schváleného usnesením zastupitelstva obce Ledce dne 22. května 2000. Územní plán vyhotovila firma Löw spol. s r. o. Brno.

[2] Poborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy, Vlastivěda moravská – Země a lid, nová řada – svazek 3, Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1993, s. 156.

[3] Archeologický ústav AV ČR Brno (ARÚB), Nálezová zpráva čj. 862/92 (L. Šebela). Ondráček, J.: Nové nálezy se šňůrovou keramikou na Židlochovicku, Archeologoické rozhledy12, 1960, s. 480. Belcredi, L. a kol.: Archeologické lokality a nálezy okresu Brno-venkov, Brno 1989, s. 69.

[4] Poborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy, o. c., s. 156.

[5] ARÚB, Nálezová zpráva čj. 889/50. Belcredi, L. a kol.: Archeologické lokality …, o. c., s. 69.

[6] ARÚB, Nálezová zpráva čj. 3163/52 (autor A. Benešová). Belcredi, L. a kol.: Archeologické lokality…, o. c., s. 69.

[7] ARÚB, Nálezová zpráva čj. 2436/63 (autor I. Peškař). Belcredi, L. a kol.: Archeologické lokality…, o. c., s. 69. Ke kultuře zvoncovitých pohárů v Ledcích viz také Poborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy, o. c., s. 218-230.

[8] ARÚB, hlášení dr. Dezorta ze dne 26. 5. 1955 čj. 1225/55 u nálezové zprávy čj. 3163/52.

[9] Ludikovský, K.: Nové hroby z doby laténské na Moravě, Archeologické rozhledy 10, 1958, s. 620-630.