Rosice (okres Brno-venkov)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Rosice | |
|---|---|
|
|
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0623 583782 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ062) |
| okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0623) |
| obec s rozšířenou působností: | Rosice |
| pověřená obec: | Rosice |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 12,74 km² |
| obyvatel: | 5 331 (2005) |
| zeměpisná šířka: | 49° 10' 59" |
| zeměpisná délka: | 16° 23' 40" |
| nadmořská výška: | m |
| PSČ: | 665 01 |
| základní sídelní jednotky: | 14 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Rosice Palackého nám. 13 665 01 Rosice |
| starosta: | Petr Klíma |
| Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa |
|
 |
|
Rosice, občas nazývané Rosice u Brna, jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží zhruba 20 km od centra Brna na soutoku řeky Bobravy s Říčanským potokem, v podhůří Bobravské vrchoviny.
Obsah |
[editovat] Historie
První dochovaná zmínka o Rosicích se nalézá v listině z roku 1259, v níž jsou zmiňováni majitelé místního hradu Bohuš a Hartman z Rosic. Ve 14. století a 15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic, jejichž erb zdobila stříbrná štika v červeném poli.
Rosice se postupně vyvinuly v městys a roku 1907 byly císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a obdržely městský znak.
[editovat] Doprava
Rosice protíná silnice první třídy 23 (Brno, dálnice D1 – Kývalka – Náměšť nad Oslavou – Třebíč). Nájezd na dálnici D1 u Kývalky (exit 182) je od Rosic vzdálen 6 km. Městem prochází železniční trať 240 Brno – Jihlava.
Rosice jsou obsluhovány Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje v zóně 425. Spojení zajišťují (stav k 1. 10. 2006) vlaky na lince S4 (Brno – Kralice nad Oslavou) a autobusové linky 405 (Zastávka – Rosice – Brno), 406 (Ivančice – Rosice – Brno), 421 (Lukovany – Rosice), 423 (Mohelno – Ivančice – Rosice) a 153 (Tišnov – Rosice – Ivančice). V sousední Zastávce je přestupní uzel IDS JMK.
Přes Rosice vede několik cyklotras, z toho některé částečně značené a připravované:
- cyklotrasa 5171: Veverská Bítýška – Rosice – Dolní Kounice – Pohořelice
- cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice
- cyklotrasa 5173: Zastávka (rozcestí u Rosic) – Oslavany – Biskoupky
[editovat] Pamětihodnosti
Dominantou města je zámek na kopci nad soutokem Bobravy s Říčanským potokem. Místní hrad byl přestavěn na zámek pravděpodobně za Pertolda z Lipé. Další přestavba do renesančního slohu proběhla za Žerotínů v 17. století. Posledním soukromým majitelem zámku byl Mořic Arnold baron Deforest-Bischofsheim, kterému byl po vzniku Československa majetek zestátněn. Dnes na zámku sídlí městská knihovna a expozice, která mimo jiné obsahuje mnoho pohlednic a dopisnic (několik set pohledů z Rosic a okolí).
Na návrší jižně pod zámkem, na bývalém hřbitově, stojí děkanský a farní chrám sv. Martina. Kostel je postaven v kombinaci gotického a renesančního stylu, ale románská okna ukazují na starší původ stavby.
Další významná sakrální stavba je poutní Kaple Nejsvětější Trojice na jižním návrší města. Kapli založil majitel rosického panství Jiří Hausperský z Fanalu v 18. století. Ke kapli vede chráněná lipová alej s křížovou cestou, oficiálně registrovaná pod jménem Lipové stromořadí v Rosicích.
Na náměstí stojí kašna se sochou slovanské bohyně Živěny. Kašna byla instalována roku 1868 při příležitosti otevření prvního městského vodovodu. Pochází z Brna, kde stála na Lidické ulici.
Pod radnicí je vztyčen starý pranýř, který není používán od zrušení místního hrdelního soudu roku 1752. Na současném místě byl postaven roku 1959.
V Rosicích také sídlí včelařské muzeum s knihovnou Českého svazu včelařů a včelařskou chovatelskou stanicí.
Na poli pod oborou roste stará památní hrušeň, evidovaná v seznamu památných stromů jako Hrušeň pod oborou.
[editovat] Externí odkazy
- http://www.rosice.cz/ – oficiální stránky města
