Dolnà Kounice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolnà Kounice | |
---|---|
znak |
|
základnà data | |
status: | město |
NUTS 5 (obec): | CZ0623 582956 |
kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ062) |
okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0623) |
obec s rozÅ¡ÃÅ™enou působnostÃ: | IvanÄice |
pověřená obec: | IvanÄice |
historická země: | Morava |
katastrálnà výměra: | 8,97 km² |
obyvatel: | 2475 (2005) |
zemÄ›pisná Å¡ÃÅ™ka: | 49°4'12.41" s. Å¡. |
zeměpisná délka: | 16°27'53.71" v. d. |
nadmořská výška: | 195 m |
PSČ: | 664 64 |
základnà sÃdelnà jednotky: | 1 |
mÃstnà Äásti: | 1 |
katastrálnà územÃ: | 1 |
adresa městského úřadu: | Městský úřad Dolnà Kounice Masarykovo nám. 2 664 64 Dolnà Kounice |
starosta: | Karel Zalaba |
Oficiálnà web E-mailová adresa |
Dolnà Kounice (nÄ›mecky Kanitz) jsou malé mÄ›sto na Å™ece JihlavÄ›, 25 km jihozápadnÄ› od Brna, známé svými kÅ™esÅ¥anskými a židovskými památkami a pÄ›stovánÃm vÃna a ovocných plodů.
Obsah[skrýt] |
[editovat] Původ jména
Jméno Kúnice pÅ™edpokládá starÅ¡Ã Kúnici, což znamená lidé Kúnovi. Jde o Äelednà jméno – Å¡lo o vesnici, kterou obývali lidé, kteřà patÅ™ili (byli poddanÃ) nÄ›jakému Kúnovi, snad pÅ™ÃsluÅ¡nÃku pozdÄ›jÅ¡Ãho rodu Kouniců. Kúno byla domácká podoba nÄ›meckého jména Kunrat (novonÄ›mecky Konrad).
[editovat] Poloha
MÄ›steÄko se rozkládá na úpatà jižnÃch výběžků BrnÄ›nské vyvÅ™eliny, geomorfologicky v Bobravské vrchovinÄ›, východnà Äást územà se otvÃrá do Dyjsko-svrateckého úvalu. Řeka Jihlava je dÄ›là na dvÄ› Äásti - na pravém bÅ™ehu se nalézá centrum zvané MÄ›sto, Äást na levém bÅ™ehu je zvána Závodà (toto dÄ›lenà je zároveň shodné s vymezenÃm dvou volebnÃch okrsků v DolnÃch KounicÃch). MÄ›steÄko se rozkládá v údolà Jihlavy, centrum se nacházà u Å™eky, kde nadmoÅ™ská výška Äinà kolem 195 m, zástavba vÅ¡ak Å¡plhá i do okolnÃch kopců, které mÄ›steÄko obklopujà - nejvyÅ¡Å¡Ã z nich je Å ibeniÄná hora s 297 m výšky na pravém bÅ™ehu a vrch sv. AntonÃna s 260 m výšky na levém bÅ™ehu. NejvyÅ¡Å¡Ã bod v dolnokounickém katastru má hodnotu 332 m n. m. a nacházà se pÅ™i silnici na HlÃnu.
Klimaticky náležejà Dolnà Kounice k velmi teplým oblastem, průmÄ›rná Äervencová teplota Äinà 20°C, průmÄ›rné roÄnà teploty se pohybujà mezi 9° a 11° Celsia. Územà mÄ›steÄka se nacházà ve srážkovém stÃnu Krumlovského lesa a patřà mezi nejsuÅ¡Å¡Ã v ÄŒR (mÃrnÄ› nad 400 mm srážek roÄnÄ›).
[editovat] Demografie
Rok | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2003 |
---|---|---|---|---|---|
Vývoj poÄtu obyvatel | 2 524 | 2 322 | 2 195 | 2 306 | 2 403 |
(Údaje Českého statistického úřadu)
[editovat] Památky
- Hrad a zámek Dolnà Kounice
- Klášter Rosa coeli
- židovská ÄtvrÅ¥ se synagogou
- poutnà kaple sv. AntonÃna
- kostel sv. Petra a Pavla
- kostel sv. Fabiána a Šebestiána a sv. Barbory
- kaple sv. Jana Křtitele
[editovat] Kultura
[editovat] Å kolstvÃ
NejstarÅ¡Ã Å¡kolou v DolnÃch KounicÃch byla Å¡kola v klášteÅ™e Rosa coeli. Å kola byla urÄena pouze pro Å¡lechtické dÃvky, které pobývaly v klášteÅ™e; dÃvky se uÄily latinu, náboženstvà a ruÄnà práce. V poslednà ÄtvrtinÄ› 13. stoletà se Kounice z vesnice mÄ›nà na mÄ›steÄko, je založena fara a pÅ™i nà jistÄ› existovala Å¡kola pro Å¡irÅ¡Ã veÅ™ejnost, tÅ™ebaže pÅ™Ãmé zprávy o nà nejsou.Po zániku kláštera 1527 doÅ¡lo k úpadku cÃrkevnÃho a Å¡kolského života v mÄ›steÄku, takže konÅ¡elé požádali Ferdinanda I., aby povolil bratrským správcům vést katolický kostel a faru. Ferdinand proto r. 1552 naÅ™Ãdil olomouckému biskupovi, aby na faru dosadil knÄ›ze, pro nedostatek katolických kněžà ji skuteÄnÄ› zÃskala Jednota. V té dobÄ› již bratrská Å¡kola v mÄ›steÄku existovala, fungovala jako základnà a poskytovala vzdÄ›lánà i katolÃkům. Velký význam pro jejà rozvoj mÄ›la blÃzkost bratrského biskupského sÃdla a gymnázia v IvanÄicÃch.
V roce 1622 po nuceném odchodu bratrských kněžà pÅ™evzala faru i Å¡kolu katolická cÃrkev. Ze 17. stoletà je stále o Å¡kole málo informacÃ, ale je poprve známo jejà umÃstÄ›nà - bývala v jednom domÄ› na jižnà stranÄ› dneÅ¡nÃho Masarykova námÄ›stÃ. Å kola se poÄtem žáků stále rozrůstala, takže cÃrkevnà vizitace r. 1819 konstatovala, že prostorovÄ› nevyhovuje, a vyzvala k vybudovánà nové Å¡koly. Po dlouhých letech hledánà vhodného stavebnÃho mÃsta byla vystavÄ›na nová budova v Továrnà ulici r. 1831. I tato Å¡kola brzy pÅ™estala kapacitnÄ› dostaÄovat, takže byla pÅ™istavÄ›na dalÅ¡Ã budova nad Å¡kolnà zahradou v ulici U Sboru (tato budova sloužà svému úÄelu dodnes). Do r. 1780 se ve Å¡kole uÄilo výhradnÄ› Äesky, od té doby do 1907 i nÄ›mecky. V židovské Ätvti byla samostatná Å¡kola, doložená nejdÅ™Ãve 1751. Na nátlak mÃstnÃch NÄ›mců byla r. 1903 (i pro klesajÃcà poÄet žáků) zruÅ¡ena a jejà žáci pÅ™eÅ¡li do novÄ› zÅ™Ãzené NÄ›mecké lidové Å¡koly, která si vybudovala novou Å¡kolnà budovu na Hlavnà ulici. Po roce 1918 poÄet žáků silnÄ› poklesl a Å¡kola byla 1921 zruÅ¡ena (obnovena na pÅ™echodnou dobu 1939-1945). PÅ™ed prvnà svÄ›tovou válkou vznikla i nÄ›mecká mateÅ™ská Å¡kola, proto byla v JiráskovÄ› ulici zÅ™Ãzena také Äeská mateÅ™ská Å¡kola.
Tato Äást je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tÃm, že ji rozÅ¡ÃÅ™Ãte. |
[editovat] Partnerská města
- Azay-le-Brûlé (Francie)
- Caprese Michelangelo (Itálie)
[editovat] Externà odkazy
- Město Dolnà Kounice
- Kamerový systém DK - dvě on-line kamery, funguje pouze v Internet Exploreru