Leiden

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Leiden
znak vlajka

základní data
provincie:	Jižní Holandsko
Administrativní dělení:
Rozloha:	23,16 km²
Počet obyvatel:	117 530 (2007)
Hustota zalidnění:	5385 ob./km²
Zeměpisná šířka:	52° 16' s. š.
Zeměpisná délka:	4° 49' v. d.
Nadmořská výška:	m
Telefonní předvolba:	+31 71
Poštovní kód:	2300-2334
Starosta:	drs. H.J.J. (Henri) Lenferink
Oficiální web

Starý Rýn v Leidenu

Leiden (v angličtině dříve též často a nesprávně Leyden) je město spravované magistrátem v provincii Jižní Holandsko v Nizozemí. Město tvoří spolu s Oegstgeestem, Leiderdorpem, Voorschotenem, Valkenburgem, Rijnsburgem a Katwijkem jednu městskou aglomeraci s 254,000 obyvateli. Leiden leží na tzv. „Starém Rýnu“ (Oude Rijn) poblíž měst Haag a Haarlem.

Leiden je už od roku 1575, univerzitním městem s těmito institucemi:

Leidenská univerzita
Leidenské univerzitní lékařské centrum (LUMC)
Websterova Univerzita (soukromá americká univerzita)

[editovat] Historie

Doklady o tom, že Leiden vznikl původně jako římský tábor Lugdunum Batavorum jsou podvržené (byl jím ve skutečnosti dnešní Katwijk). Přesto má Leiden velmi dávnou historii. Ve 4. století zde byla římská pevnost Leithon. Do roku 1420 město podléhalo správě hraběcích správců (purkrabích), reprezentujících holanský dvůr. V roce 1266 město získalo městská práva].

[editovat] Středověké dějiny

Pevnost v Leidenu vznikla v 9. soletí, když v Utrechtu vládli vikingové. Roku 1047 pevnost dobyl římský císař Jindřich III. Černý. Pevnost v Leidenu byla hraniční pevností Holandska (název pochází z roku 1101, kdy označoval okolí pevnosti: Holtland nebo Holland. Ada Holanská se zde ukryla za domácí války před svým bratrem Wilém I. Holandským. Ten však pevnost dobyl.

Hrabě Floris V. udělil Leidenu roku 1266 městská práva. Přesto ve městě stále zůstávali hraběcí úředníci, spravující městlo. Jejich správa skončila roku 1420, kdy vévoda Jan van Beieren v takzvané „Purkrabské válce“ město díky chytrému manévru dobyl. Beiern totiž nejprve během jediného týdne obsadil okolní, slabě chráněné pevnosti: Poelgeest, Ter Does, Hoichmade, de Zijl, ter Waerd, Warmond a de Paddenpoel, a teprve pak oblehl samotné město. Toto obléhání začalo 24. červen a skončilo už 17. srpna, kdy se město vzdalo. Hraběcí správce Filips van Wassenaar byl poté zbaven úřadu a uvězněn.

Leidenská západní brána, Morspoort

[editovat] Leiden v 16. a 17. století

V 16. a 17. století zažil Leiden dobu největšího rozkvětu. Na konci 15. století zde totiž vznikla řada tkalcoven vyrábějících sukno (zvláště klot). Tyto tkalcovny byly, zvláště po vyhnání Španělů velmi známé a Leidenské sukno, Leidenské baize (kulečníkové plátno) a Leidenský camelot byly velmi známými pojmy. To hrálo roli i v Osmdesátileté válce , v níž Holanďané získali nezávislost na Španělsku. Město bylo Španěly obléháno. Den, kdy se podařilo díky vojskům Viléma I. Oranžského ukončit španělskou blokádu (3. říjen 1574) je oslavován jako státní svátek. Blokáda trvající od května až do října byla zmírněn díky tomu, že bylo možní díky protržení hrází na lodích dopravovat do města potraviny. Za hrdinské vzdorování nepříteli udělil Vilém I. Oranžský městu univerzitu. Traduje se přitom, že si občané mohli vybrat mezi univerzitou a odpuštěním daní. Leiden je významný také pro dějiny osidlování Ameriky, protože tu v 17. století před svou cestou do Nového světa nějaký čas sídlili puritáni^[1] (stejně, jako někteří první osadníci Nového Amsterodamu – dnes New York)^[2] ^[3]

Od konce 17. století zažíval Leiden pokles, především díky úpadku soukenické výroby. Na počátku 19. století byla výroba sukna prakticky ukončena. Přesto byl i v tomto období pro ekonomiku města důležitý především průmysl. Tento pokles významu města dokládá i pokles počtu obyvatel. Odhaduje se, že kolek roku 1640 zde žilo kolem 100 000 obyvatel. Mezi lety 1796 a 1811 už zde žilo pouze 30 000 obyvatel. Roku 1904, v období masového růstu počtu obyvatel jiných měst, pouze 56 044 obyvatel.

[editovat] Novodobá historie

Pro obyvatele Nizozemí má dnešní Leiden význam hlavně jako známé historické město. Konec Španělského obléhání je slaven dnem volna, průvodem a trhem. Lidé jí při tomto svátku tradiční jídlo tvořené sledi, bílým chlebem a specialitou zvanou hutspot. Ještě významější je pro holandskou historii to, že zde Johan Rudolf Thorbecke (1798-1872) v dubnu 1848 sepsal na Garenmarkt 9 holandskou ústavu.

Leiden je významný i pro dějiny vědeckého bádání. Na univerzitě v Leidenu byla sestrojena Leydenská láhev, kondenzátor vyrobený ze skleněné lahve, vynalezený Pieterem van Musschenbroek roku 1746. (už o rok dříve ji poprvé sestrojil Ewald Jürgen Georg von Kleist v Německu, ale termín „Leidenská láhev“ přesto zůstal) Významným objevitelem byl i Heike Kamerlingh Onnes (1913 Nobelova cena za fyziku) Roku 1908 se mu podařilo zkapalnit helium tím, že se snížením jeho teploty pod 0,9 K se dostal nejníže k absolutní nule. Na zdejší univerzitě studoval také Hendrik Antoon Lorentz, další nositel Nobelovy ceny za fyziku. Na počátku své kariéry zde působil též Albert Einstein.

letecký pohled na centrum města

[editovat] Řeky, kanály a parky

Městem protékají od východu dvě ramena Starého Rýna. Ta se stékají v centru města. Kromě toho je město množstvím úzkých kanálů. V jižní části města je podél starých Singel a vnějšího kanálu řada zahrad a parků, mj. Hortus Botanicus - botanická zahrada Rozsáhlý Van der Werffův park připomíná Pietera Adriaanszoon van der Werff starostu města v době španělského obléhání roku 1574. Prostor ve kterém se park nachází vznikl roku 1807 náhodnou explozí lodi převážející střelný prach. Při tomto výbuchu zanikly stovky domů, mj. známá tiskárna rodiny Elsevier.

pevnost De Burcht

[editovat] Významné stavby

Díky poklesu významu města od konce 17. století do počátku 20. století se dochovalo jeho centrum ze 16. a 17. století téměř nepoškozené.

[editovat] Opevnění

Na soutoku dvou ramen Starého Rýna se nachází kruhová pevnost na hliněném návrší zvaná De Burcht. Předtím, než zde byl v 11. století postaven malý dřevěný hrad, sloužilo návrší pravděpodobně jako útočiště před vzdouvajícím se přílivem. Ze starých leidenských bran se dochovaly pouze dvě: Zijlpoort a Morspoort. Obě pocházejí z konce 17. století. Kromě jedné malé věže na Singelu se nic nedochovalo z městských hradeb. Další malou pevností je Gravensteen, postavený ve 13. století. Dochoval se díky tomu, že později sloužil jako dům, knihovna a vězení. Nyní je součástí budov univerzity.

[editovat] Kostely

Hooglandse kerk, Leiden

Ve městě se dochovalo několik Významných gotických kostelů: Hooglandsche Kerk (kostel svatého Pankráce), který byl vybudován v 15. století a obsahuje náhrobek starosty Pietera Adriaanszoon van der Werff a Pieterskerk (kostel svatého Petra) (1315), obsahující náhrobky Scaliger, Boerhaava a dalších významných učenců). Historicky je významný Marekerk, protože to byl první kostel postavený v Holandsku po nástupu reformace. Stavba byla započata roku 1639 podle projektu Arenta van 's Gravesande. Jinými vybranými díly tohoto architekta je De Lakenhal v němž sídlí městské muzeum a Bibliotheca Thysiana (univerzitní knihovna). Stavba je příkladem holandského klasicismu. Jeho výstavba byla ukončena roku 1650 a je dodnes užíván.^[4]

[editovat] Univerzitní budovy

Bibliotheca Thysiana

Mnoho budov v centru města využívá Leidenská univerzita. Hlavní budova univerzity pochází ze 16. století a původně sloužila jako klášter. Mezi instituce spojené s univerzitou patří: národní centrum pro studium východních indických jazyků, etnologie a geografie; Botanická zahrada (Hortus Botanicus) založena 1587; leidenská observatoř založena 1860; muzeum starověkých památek (Rijksmuseum van Oudheden); ethografické muzeum, jehož jádrem byly etnografické sbírky japanologa Philippa Franze von Siebold. Bibliotheca Thysiana sídlí ve starém domě z roku 1655. Její knihovní fondy jsou zvláště bohatí na právnickou literaturu a lidové kroniky. Knihovna spravuje také množství speciálních fondů, například knihovnu Společnosti holandské literarury založené roku (1766) a sbírku grafiky. V posledních letech vybudovala leidenská univerzita tzv. Bio Science Park, pro moderní výzkum biotechnologií, atp.

Hoogheemraadschap Rijnland

[editovat] Další významné budovy

Z dalších významných budov jmenujme radnici (Stadhuis), renesanční budovu ze 16. století, která však byla výrazně poškozena požárem v roce 1929); dům Gemeenslandshuis van Rynland (1596, obnovený roku 1878); váha (Waag), postavená Pieterem Postem; bývalý dům hraběcích správců (Gerecht); a větrný mlýn na mletí obilí v němž je dnes muzeum (Molen de Valk) (1743); staré gymnázium (Latijnse School) (1599); městský tesařský dům a molem (Stadstimmerwerf) (1612), obojí postavené Lievenem de Key. Další zajímavou stavbou je pesthuis, morový špitál postavený za hradbami města pro případ rozšíření moru. Špitál ovšem nikdy nesloužil svému účelu, protože se morová nákaza Holandsku vždy vyhnula. Dnes budova slouží muzeu Naturalis, které je největším muzeem přírodní historie na světě.

[editovat] Významné osobnosti narozené v Leidenu

Johann Bachstrom, 1688 - 1742, spisovatel, vědec a luteránský teolog
Herman Boerhaave, 1668 - 1738, humanista a lékař (narozený ve Voorhout)
William Brewster, 1567 - 1644 puritán.
Armin van Buuren, 1976 - , světově známý trance DJ a producent
Gerard Dou, 1613 - 1675, malíř.
Cornelius Engelbrechtszoon, 1468 - 1533, malíř.
Jan van Goyen, 1596 - 1656, malíř.
John of Leiden, 1509? - 1536, vůdce Anabaptistů při obsazení Münsteru.
Lucas van Leyden, 1494 - 1533, rytec a malíř.
Marinus van der Lubbe, 1909 - 1934, obviněn ze zapálení Říšského sněmu v Berlíně.
Gabriel Metsu, 1629 - 1667, malíř.
Rembrandt van Rijn, 1606 - 1669, malíř.
Willebrord Snell, 1580 – 1626, astronom a matematik.
Jan Steen, 1626 - 1679, malíř.
Johannes Diderik van der Waals, 1837 - 1923, vědec, nositel Nobelovy ceny za fyziku.
Pieter Adriaanszoon van der Werff, 1529 - 1604, starosta Leidenu v době španělského obléhání.
Vilém II. Holandský, 1228 - 1256, holandský hrabě, později německý král.