Litovel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Litovel
znak
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	503444
kraj (NUTS 3):	Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4):	Olomouc (CZ0712)
obec s rozšířenou působností:	Litovel
pověřená obec:
historická země:	Morava
katastrální výměra:	46,39 km²
obyvatel:	10 094
zeměpisná šířka:	49°42'05"
zeměpisná délka:	17°04'32"
nadmořská výška:	233 m
PSČ:	78401
základní sídelní jednotky:
místní části:
katastrální území:	Litovel; 685909
adresa městského úřadu:	Městský úřad Litovel nám. Přemysla Otakara 778 784 01 Litovel
starosta:	MVDr. Vojtěch Grézl
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Litovel (německy Littau) je město v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce. Městem protéká řeka Morava, jejichž šest ramen dodává Litovli specifický ráz, proto se také nazývá Hanácké Benátky. Jedno z ramen, Nečíz, vede přímo pod radniční věží a celým náměstím. Má 10 094 obyvatel (k 1. 1. 2004), katastrální výměra činí 46,39 km². Nachází se v nadmořské výšce 233 m n. m. na úpatí Drahanské vrchoviny.

[editovat] Historie

1252-1256 - doba vzniku města (podle dendrochronologických výzkumů). Město založil Přemysl Otakar II.
1270-1272 - první písemná zmínka o Litovli. V listinách kláštera Hradisko se objevuje jméno Luthowl.
1287 - první autentická písemná zmínka o založení města, listina uložena v archivu města.
1291 - Václav II. uděluje Litovli právo várečné, právo mílové, a byla povýšena na trhovou ves.
1327 - Jan Lucemburský povolil městu stavbu hradeb.
1899 - Čechové vyhráli obecní volby, Litovel se dostala pod českou správu.
1893 - Založení Rolnického pivovaru
7. července 1997 - tisíciletá voda, město bylo zasaženo katastrofální povodní, bylo prakticky celé pod vodou, mnoho domů bylo zničeno (hned nebo z důvodů porušené statiky).
9. června 2004 bylo město poničeno tornádem (stupeň F3). Fotografie

[editovat] Demografie

Rok	1971	1980	1990	2000	2004	2005
Populace k 31.12.	5 884	12 611	11 644	9 926	10 068	10 092

Zdroj: Český Statistický Úřad

[editovat] Litovelské památky

[editovat] Litovelská radnice

Nachází se na náměstí Přemysla Otakara, původně stavba sloužila jako sídlo rychtáře a poté i panské sídlo. V roce 1557 ji odkoupilo město a zřídilo zde radnici. V roce 1572 byla přestavěna a byla přistavěna 72m vysoká věž, stojící přímo nad ramenem Moravy, což ji činí nejvyšším mostem na řece Moravě.

[editovat] Morový sloup

Památník morové epidemie z roku 1714. Vytvořil Václav Render roku 1724. Sloup zdobí plastiky Panny Marie, sv. Pavlíny, sv. Rozálie a v rozích sv. Karla Boromejského, sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

[editovat] Městské hradby

Pozůstatky městských hradeb. Po Třicetileté válce byly opraveny, což připomíná kámen s letopočtem 1691, zasazený do hradeb.

[editovat] Budova gymnázia

Gymnázium Jana Opletala. Budova novorenesančního stylu, byla navržena profesorem brněnské techniky arch. Josefem Bertlem. Stavba byla dokončena ve dnech 10. a 11. září 1904. Dr. František Nerada, první ředitel gymnázia, popisuje v článku z roku 1904 „Umělecká výzdoba budovy školy reálné“ budovu takto: ,,Nad hlavním vchodem znak města, nad prvním poschodím, kde je poprsí Komenského, znaky zemí českých a nad druhým poschodím, vedle plastických ozdob znázorňujících střídavě českou korunu a haluze lípové jsou ve zvláštních polích obrazy květin význačných pro Litovelsko. Avšak hlavní výzdoba spočívá ve čtyřech velkých obrazech umístěných na hlavním průčelí po obou stranách hlavního vchodu, které jsou opatřeny nápisy vystihujícími jejich význam. Každý obraz, na němž jsou zobrazeny postavy v nadživotní velikosti po poprsí, jest 4 m dlouhý a metr vysoký. Provedeny jsou, jakož i všecky obrazové ozdoby venku na budově, v barevné pálené hlíně, pokryté sklonovinou, aby tak vzdorovaly počasí a staly se nezničitelnými."

Mozaiky na průčelí znázorňují:

Václav II. povyšuje Litovel na trhovou ves (r. 1291)
Jan Lucemburský udílí Litovli městská práva (r. 1327)
Jiří z Poděbrad, zakladatel zlatého věku Litovle
Génius Slovanstva žehná obrozené Litovli (r. 1899)

[editovat] Švédská deska

Švédská deska

Památník dobytí Litovle Švédy za třicetileté války. Byla postavena roku 1652. Jsou v ní zazděny kamenné dělové koule. Překlad nápisu na desce zní:

Léta páně 1643 dne 19. června oblehla hlavní Švédská armáda město Litovel. V těchto místech prudce ostřelovala město a pak ho dobyla útokem. Poté vyhodila do povětří tři vysoké a pevné věže i s oběma branami, rozmetala hradební předprseň, zbořila příkop i val a v nepřátelské zvůli žalostně zničila celé město.