Logaritmická stupnice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Logaritmická stupnice je stupnice, jejímž měřítkem je logaritmus určité veličiny. Zvětšení libovolné hodnoty na logaritmické stupnici o pevně zvolenou konstantu tak odpovídá vynásobení příslušné veličiny určitým faktorem.
Výhodou používání logaritmické stupnice je, že umožňuje názorně zobrazovat veličiny v rozpětí mnoha řádů. Určitou nevýhodou může v některých případech být to, že logaritmická stupnice dovoluje zobrazovat pouze kladná čísla.
Logaritmické stupnice nejčastěji používají logaritmus o základu deset, řidčeji pak přirozený logaritmus případně jiné základy. Při grafickém znázornění se k popisu logaritmické stupnice může používat různý zápis, buď úplný nebo zkrácený – základ logaritmu je vynecháván a píše se jen samotný logaritmus. Stejný význam pak mají např. tyto druhy zápisu:
- 0,01; 0,1; 1; 10; 100 …
- 10 − 2; 10 − 1; 100; 101; 102 …
- -2; -1; 0; 1; 2 …
[editovat] Příklady použití
Logaritmy využívají například tyto stupnice:
- bel a decibel pro měření hlasitosti zvuku a elektrického výkonu;
- Richterova stupnice pro určení intenzity zemětřesení;
- pH – stupnice v chemii pro měření kyselosti resp. zásaditosti;
- hvězdná velikost;
- hudební stupnice – každý hudební interval odpovídá určitému podílu frekvencí.
