Lokál
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lokál (též lokativ) je mluvnický pád vyjadřující obvykle umístění v objektu, jehož pojmenování ohýbá.
Obsah |
[editovat] Lokativ v různých jazycích
[editovat] Čeština
V češtině je lokál šestým v pořadí (ptáme se o kom?, o čem?). Často vyjadřuje příslovečné určení místa (kde?), což mu dalo jméno (latinsky locus = "místo"). V češtině se vyskytuje pouze po předložce a používá se i pro jiné účely.
[editovat] Finština
Ve finštině jsou dvě skupiny lokálních pádů (inesiv, illativ, elativ a adessiv, allativ a ablativ). Místo lokativu má finština inesiv, kterým se vyjadřuje umístění v něčem, a adessiv, kterým se vyjadřuje umístění na něčem. Prauralský lokativ přetrvává v některý případech v ustálených spojeních i v moderní finštině, např.
- ulkona „venku“
- kotona „doma“.
Ve finské gramatice je lokativ zahrnut do essivu. Jeho koncovka je -na nebo -nä podle samohláskové harmonie.
[editovat] Latina
V latině existoval lokativ původně samostatně, později však splynul s několika jinými pády.
