Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Lucius Apuleius - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Lucius Apuleius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lucius Apuleius
Lucius Apuleius

Lucius Apuleius (asi 125-180), známý obvykle jen jako Apuleius, byl latinsky hovořícím a píšícím řečníkem a platónským filosofem.

[editovat] Život

Narodil se přibližně roku 125 po Kr. v africké Madauře, čtvrtém největším africkém městě své doby. Svůj původ sám definoval jeko „polonumiďan a pologaetul“. Na svůj africký původ byl hrdý. V Madauře a v Kartágu vystudoval řečnictví a gramatiku, odešel pokračovat ve svých studiích do Atén, kde se věnoval především platonské filosofii. Poté cestoval po Malé Asii a navštívil i Řím, nakonec se vrátil do Afriky, kde bydlel v Oeji. Věnoval se filosofii, řečnictví, vědě a různým oborům, neboť široké vzdělání a rozhled byl pro řečnickou praxi nutný. Z jeho výzkumů a prací se např. dodnes dochovala terminologie vejcorodí a živorodí.

Přibližně ve svých 33 letech byl Apuleius obviněn svým nevlastním synem z magie a čarodějnictví. Tento zločin se v antickém Římě trestal smrtí, takže to pro Apuleia znamenalo vážnou hrozbu. Před soudem se však uhájil a jeho tehdy pronesená řeč se nám dochovala.

V Kartágu a snad i v Oeji (jak tvrdí Aurelius Augustinus) města postavila Apulejovi ještě za jeho života sochu, jako uznání jeho zásluh a významu. Posléze byl v Kartágu jmenován hlavním knězem provincie, pečoval o císařský kult a předsedal provinciálnímu sněmu. O jeho smrti nám není přesně nic známo.

[editovat] Dílo

  • Apologie, Apuleiova „Apologie“ neboli „Vlastní obhajoba proti nařčení z čarodějnictví“ je řeč, kterou Apuleius pronesl na svou obranu před soudem a která mu zachránila život. Ve své psané formě byla autorem upravena pro publikaci, nicméně stále je svou povahou apologií. Je to jediná dochovaná latinská soudní apologie z císařské doby. Apuleius využívá svých rozsáhlých znalostí i svého rétorského umění a vyvrací obžalobu bod po bodu, počínaje obviněním z čištění zubů (!) až po pitvání ryb, které prováděl prý za magickými účely.
  • „Proměny“ (Metamorfózy), většinou známé pod názvem „Zlatý osel“, jsou typickým latinským antickým románem. Hlavním hrdinou je Lucius, který se nachází v Thesálii. Pro svou zvědavost a všetečnost vyzkouší magické prostředky a nechtěně se promění v osla. Než však stačí proti tomu cokoli udělat, je ukraden a donucen v oslí podobě putovat s různými mejitely, kteří ho kradou/kupují apod. Tento rámcový příběh je proložen mnoha menšími příběhy, které Apuleius čerpá odjinud a kterými své vyprávění obohacuje. Nakonec díky zasvěcení bohyni Isidě získává Lucius svou původní podobu.
Z Apuleiova Zlatého osla čerpalo mnoho pozdějších autorů. Za všechny je možné jmenovat Boccaccia a jeho Dekameron, který mnohé z Apuleiových příběhu zpracovává.
Velmi významný - po literární stránce struktury díla i pro svůj obsah samotný - je velmi dlouhý příběh vložený do středu knihy, vyprávějící mýtus o Amorovi a Psýché. Tento příběh se stal klasickou formou tohoto starého mýtu.
  • Florida, pozdější výtah z Apuleiových řečí
  • Platón a jeho názory, seznámení s Platónovou filosofií
  • Sókratův bůh, podobné jako předchozí
  • latinský překlad Platónova dialogu Faidón.
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu