Magnetit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Magnetit

Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Fe₃O₄
Identifikace
Barva	černý, lesk polokovový
Vzhled krystalu	krystaly tvaru osmistěnu
Soustava	krychlová
Tvrdost	6
Lesk	kovový
Štěpnost	neštěpný
Index lomu	neprůhledný
Vryp	černý
Hustota	5 g/cm³
Rozpustnost	??
Ostatní	ferimagnetický

Magnetit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Fe₃O₄ (oxid železnato-železitý), je krychlový nerost.
Český název je magnetovec. Tato ruda železa je nejstarší známou látkou s magnetickými vlastnostmi.

[editovat] Vznik

Vzniká nahromaděním v neutuhlém magmatu nebo přeměnou hornin při styku s magmatem za vysoké teploty a tlaku.

[editovat] Vlastnosti

V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického spinelu. Teplota tání: asi 1 550°C.

Magnetit byl také prokázán v meteoritech pocházejících z Marsu.

Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých bakterií, včel, holubů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim může sloužit k orientaci díky magnetickému poli Země.

[editovat] Získávání

[editovat] Využití

Již ve staré Číně byl magnetit využíván pro výrobu kompasů. Dnes se používá např. k výrobě permanentních magnetů, v záznamových médiích a pro výrobu železa. Magnetit je nejvýznamnější železnou rudou, obsahuje totiž až 72 % železa.

[editovat] Naleziště

V České republice se v malém množství vyskytuje v Krušných horách (Měděnec), u Kutné Hory a na Českomoravské vrchovině (např. bývalý lom na železo, Železinka u Bystřice nad Pernštejnem). V čedičových kopcích (např. Říp) je obsaženo takové množství, které vychyluje magnetickou střelku.
Významné světové naleziště magnetitu je v ruském městě Magnitogorsk na Uralu. Další významné naleziště se nachází v severním Švédsku u měst Kiruna a Gällivare.